Středověké věže a bašty

Věž je dutá stavba, vyšší než hradební zeď, která je s ní spojena nebo samostatně stojí. Podle funkce (obranná, obytná, strážní atd.) a tvaru (věže na čtvercovém, kruhovém, mnohoúhelníkovém či půlkruhovém půdorysu) rozlišujeme různe typy věží.

Postavit čtvercovou věž je poměrně snadné. Mrtvý prostor kolem takové věže však kvůli svému tvaru zabírá velkou plochu, což ztěžuje práci jejích obránců. Další slabou stránkou této věže byla skutečnost, že ji mohli obléhatelé snadno podkopat.

Kruhová věž se vyvinula ze čtvercové. Obrana kruhové věže byla efektivnější, ale tento typ stavby měl menší vnitřní užitný prostor.

Mnohoúhelníková věž měla obvykle 6 nebo 8 stěn. Z hlediska účinnosti obrany a využití vnitřního prostoru ji lze řadit mezi věže se čtvercovým půdorysem a věže s kruhovým půdorysem.

Půlkruhová věž, otevřená zezadu, je kombinací čtvercové a kruhové věže. Oblouková vnější strana této věže zvyšuje efektivitu obrany. Zadní strana je obdélníková, takže vnitřní prostor lze poměrně dobře využít. Otevřená konstrukce navíc vyžadovala méně stavebních materiálů, takže mohla být postavena rychleji než čtvercová nebo kruhová věž. Otevřenost věže zezadu také umožnilo lepší zásobování výstrojí a municí. Když obléhatelé dobyli věž, nemohli ji použít proti obráncům.

Věž je dutá stavba, vyšší než hradební zeď, která je s ní spojená nebo samostatně stojí. Podle funkce (obranná, obytná, strážní atd.) a tvaru (věže na čtvercovém, kruhovém, mnohoúhelníkovém či půlkruhovém půdorysu) rozlišujeme různe typy věží.

Strážní věže byly stavěny po celém světě a jejich podoba je velmi různorodá. Jejich nejdůležitější funkcí bylo pozorování nepřítele (nebo zajatců). Pro lepší výhled byly často postaveny na nejvyšším místě v okolí.

Vstupní věž sloužila k obraně hradu nebo městské brány, a proto byla nejčastěji jejich součástí. Uvnitř byla místnost pro stráže.

Barbakan je fortifikační prvek sloužící k lepší obraně brány hradu nebo města. Skládal se především ze strážní věže a vodního příkopu. Obléhatelé se k hlavní bráně mohli přiblížit pouze přes barbakan, takže nemohli nasměrovat palbu z děl na vchod.

Donjon je věž menší než obytná věž, která byla postavena uvnitř hradu. Neplnila trvalou obytnou funkci, sloužila jako poslední útočiště obránců během obléhání.

Obytná věž je samostatné opevnění postavené z mohutných, 2-5 metrů silných zdí. Měla obytnou, obrannou a skladovou funkci. Často byla obehnána obrannými zdmi. Nejčastěji měla čtvercový, někdy i kruhový půdorys.

Pro účinnější obranu byl hlavní vchod do obytné věže vytvořen několik metrů nad úrovní terénu. Schody vedoucí ke vchodu byly během obléhání odstraněny, aby se ztížil přístup do věže.

Přízemí obytné věže sloužilo zpravidla jako věznice, v prvním patře byl sklad potravin a zbraní. Nad skladištěm byly pokoje pro služebnictvo a v nejvyšším patře byly obytné místnosti majitele pevnosti a jeho rodiny. Na vrcholu budovy byla vybudována ochranná terasa, kde se nacházelo strážní stanoviště.

Bašta je fortifikační prvek hradeb, který většinou nepřevyšuje hradby nebo je pouze o něco vyšší než hradní zeď. Nacházeli se v ní palebná stanoviště, v nichž byly zbraně umístěny v chráněných střílnách.

Rondel je nízké obranné opevnění s kruhovým půdorysem, které se rozšířilo zejména během 16. století. Tato opevnění umožňovala obráncům zahájit palbu směrem k nejvíce ohroženým oblastem.

Staroitalská bašta byla klínovitá bašta postavená z rovných úseků zdí. Výhodou těchto staveb bylo to, že neměly mrtvé prostory.

Novoitalská bašta byla pozdější, vylepšená verze staroitalské bašty. Prodloužením předních stran věží vznikly dva ušní výstupky, které poskytovaly ochranu děl. Ta byla umístěna za průčelími bašt a chránila hradební zdi.