Váš nákupní košík je prázdný
Námořní dělo (17. století)
Po suchozemských úspěších děla začaly používat i v námořní válce.
Dějepis
1. – 12. ročník
Klíčová slova
mozaLink
/Weblink
Scénky
Námořní dělo
Průřez
- nabiják
- výplň
- zapalovač
- střelný prach
- náboj
Procházka
Struktura
Vyprávění
Dělo, které patří k hlavňovým zbraním, je jednou z nejstarších zbraní dělostřelectva.
Poprvé bylo nasazeno ve středověku během pozemních bojů. Zpočátku jeho hlavním úkolem bylo ničení opevnění, později se objevilo i v přímých bitvách.
Později ho začali používat i na lodích a stalo se nezbytnou zbraní námořních bitev.
Lodní děla obvykle umisťovali na palubě, která byla vytvořena speciálně pro děla.
Ovládání děla vyžadovalo harmonizovanou práci více osob.
Do vyčištěné hlavně umístili střelný prach, který se uzavřel pomocí zátky a stiskl pomocí nabijáka. Následně se dovnitř umístil náboj. Posledním krokem bylo umístění a ubití další zátky.
Pak se lafeta posunula do požadované pozice. Tento úkon ve velké míře usnadňovaly kola.
Po namíření následovalo odpálení děla. Několik sekund po zapálení jehly zapalovače explodoval střelný prach umístěný v hlavni. Náboj opouštěl hlaveň velkou rychlostí, přičemž konstrukci fixovanou pomocí lan odstrčil směrem dovnitř lodi.
Otvory pro děla byly vytvořeny na bocích lodí, proto při námořních bitvách i manévrování hrálo důležitou roli.