Váš nákupní košík je prázdný

Nákup

Kusy: 0

Spolu: 0,00

0

Živočišné a rostlinné buňky, buněčné organely

Živočišné a rostlinné buňky, buněčné organely

Eukaryotické buňky obsahují mnoho organel.

Biologie

Klíčová slova

Buňka, buněčná organela, buněčné organely, eukaryotní, cytoplazmatická membrána, buněčná stěna, buněčné jádro, cytoplazma, Golgiho aparát, chloroplast, endoplazmatické, mitochondrie, endoplazmatické retikulum, cytoskelet, vakuola, DNK, thylakoidních, rostlinné buněčné stěny, vezikul, Granum, extracelulární matrix, sclerocyte, chromatin, histone proteiny, lipidové membrány, jaderná membrána, hladké endoplazmatické retikulum, drsné endoplazmatické retikulum, ribozom, Organismus, cytologie, rostlina, zvíře, biologie, _javasolt

Související doplňky

Otázky

  • Která níže uvedená skupina nepatří mezi eukaryoty?
  • Která organela se nazývá elektrárnou buňky?
  • Která organela NENÍ přítomna v živočišné buňce?
  • Která organela NENÍ přítomna v živočišné buňce?
  • Která organela NENÍ přítomna v živočišné buňce?
  • Která organela představuje v buňce složitý membránový systém, kde probíhá hlavně syntéza bílkovin?
  • Ve které organely probíhá fotosyntéza?
  • Ve které organely probíhá rozklad nepotřebných látek?
  • Která organela obsahuje chromatin?
  • Ve které organely probíhají katabolické procesy?
  • Je pravdivé následující tvrzení? Buněčnou membránu tvoří jednovrstvá membrána tvořena škrobovými molekulami.
  • Je pravdivé následující tvrzení? Chloroplasty ohraničuje dvojitá membrána.
  • Je pravdivé následující tvrzení? Na povrchu drsného endoplazmatického retikula se nacházejí ribozomy.
  • Je pravdivé následující tvrzení? Prokaryotické buňky mají opravdové buněčné jádro.
  • Je pravdivé následující tvrzení? Každá živočišná buňka je obklopena buněčnou stěnou z celulózy.
  • Je pravdivé následující tvrzení? Vakuola hraje důležitou roli při regulaci turgoru v rostlinné buňce.
  • Je pravdivé následující tvrzení? Cytoskelet odpovídá za umístění a pohyb organel v buňce.
  • Je pravdivé následující tvrzení? Mitochondrie se podílejí na anabolických procesech?
  • Jaká látka tvoří buněčnou stěnu rostlin?
  • Jaké molekuly tvoří dvojitou lipidovou vrstvu buněčné membrány?

Scénky

Buňky

  • živočišná buňka
  • rostlinná buňka
  • chloroplast - Probíhá v něm fotosyntéza: pomocí sluneční energie vyrábí cukr z oxidu uhličitého.
  • buněčná stěna - Tvoří ji celulóza. Chrání buňku, udržuje její tvar a zpevňuje rostlinná pletiva.
  • vakuola - Dutina vyplněná buněčnou šťávou. Reguluje vnitřní tlak buňky, vylučuje a uskladňuje některé látky.
  • buněčné jádro - Tvoří ho chromatin, který je kombinací DNA a bílkovin. Buňky živočichů, rostlin a hub jsou ekaryotické, tj. mají buněčné jádro. Prokaryotické buňky (bakterie) nemají buněčné jádro, jejich DNA se nachází v cytoplazmě.
  • mitochondrie - „Elektrárny“ buňky: prostřednictvím rozkladu organických molekul produkují ATP. ATP je molekulou pro energetické zásobování buňky.
  • buněčná membrána - Lipidová membrána pokrývající buňku.
  • cytoplazma - Je to průhledná tekutina. Probíhají v ní různé metabolické procesy buněk.
  • endoplazmatické retikulum - Nitrobuněčný, složitý membránový systém. Hraje důležitou roli v rámci syntézy bílkovin, zrání bílkovin, syntézy lipidů a rozkladu některých látek.
  • Golgiho aparát - Hraje důležitou roli v rámci zrání bílkovin.

Živočišná buňka

  • buněčné jádro - Tvoří ho chromatin, který je kombinací DNA a bílkovin. Buňky živočichů, rostlin a hub jsou ekaryotické, tj. mají buněčné jádro. Prokaryotické buňky (bakterie) nemají buněčné jádro, jejich DNA se nachází v cytoplazmě.
  • mitochondrie - „Elektrárny“ buňky: prostřednictvím rozkladu organických molekul produkují ATP. ATP je molekulou pro energetické zásobování buňky.
  • buněčná membrána - Lipidová membrána pokrývající buňku.
  • cytoplazma - Je to průhledná tekutina. Probíhají v ní různé metabolické procesy buněk.
  • endoplazmatické retikulum - Nitrobuněčný, složitý membránový systém. Hraje důležitou roli v rámci syntézy bílkovin, zrání bílkovin, syntézy lipidů a rozkladu některých látek.
  • Golgiho aparát - Hraje důležitou roli v rámci zrání bílkovin.
  • vezikul - V buňce jsou jednotlivé látky přepravovány v membránovém váčku - vezikulu. Jedním typem vezikul je lyzozom, ve kterém probíhá trávení látek a rozklad odpadu.
  • cytoskelet - Odpovídá za umístění a pohyb organel, respektive - v živočišných buňkách, které nemají buněčnou stěnu - za udržování tvaru.

Rostlinná buňka

  • chloroplast - Probíhá v něm fotosyntéza: pomocí sluneční energie vyrábí cukr z oxidu uhličitého.
  • buněčná stěna - Tvoří ji celulóza. Chrání buňku, udržuje její tvar a zpevňuje rostlinná pletiva.
  • vakuola - Dutina vyplněná buněčnou šťávou. Reguluje vnitřní tlak buňky, vylučuje a uskladňuje některé látky.
  • buněčné jádro - Tvoří ho chromatin, který je kombinací DNA a bílkovin. Buňky živočichů, rostlin a hub jsou ekaryotické, tj. mají buněčné jádro. Prokaryotické buňky (bakterie) nemají buněčné jádro, jejich DNA se nachází v cytoplazmě.
  • mitochondrie - „Elektrárny“ buňky: prostřednictvím rozkladu organických molekul produkují ATP. ATP je molekulou pro energetické zásobování buňky.
  • buněčná membrána - Lipidová membrána pokrývající buňku.
  • cytoplazma - Je to průhledná tekutina. Probíhají v ní různé metabolické procesy buněk.
  • endoplazmatické retikulum - Nitrobuněčný, složitý membránový systém. Hraje důležitou roli v rámci syntézy bílkovin, zrání bílkovin, syntézy lipidů a rozkladu některých látek.
  • Golgiho aparát - Hraje důležitou roli v rámci zrání bílkovin.
  • vezikul - V buňce jsou jednotlivé látky přepravovány v membránovém váčku - vezikulu. Jedním typem vezikul je lyzozom, ve kterém probíhá trávení látek a rozklad odpadu.
  • cytoskelet - Odpovídá za umístění a pohyb organel, respektive - v živočišných buňkách, které nemají buněčnou stěnu - za udržování tvaru.

Buněčná membrána

  • fosfatidová molekula - Lipidová molekula; její hlavička se skládá z jednoho glycerinu a jedné kyseliny fosforečné, ocasní část sestává ze dvou mastných kyselin. Hlavička je polární, ocasní část je nepolární, proto fosfatidová molekula je amfipatická a má sklony vytvářet dvojitou vrstvu. Fosfatidy se mohou v rámci vrstvy volně pohybovat, ale pouze zřídka opouštějí tuto vrstvu, proto je lipidová membrána dvojrozměrná tekutina.
  • membránová bílkovina - Některé bílkoviny mohou přes membránu vytvářet kanálky, jiné mohou být důležité například při přenosu chemických signálů mezi dvěma stranami membrány.

Buněčné jádro

  • jadérko
  • chromatin - Tvoří ho DNA a bílkoviny. Chromatin tvoří DNA navinuta na bílkoviny. DNA určuje genetické vlastnosti buňky a organismu sestávajícího z těchto buněk.
  • jaderná membrána - Dvojitá membrána; vnější vrstva je spojitá s endoplazmatickém retikulem.
  • pór - Tvoří ho bílkovinný komplex. Látky se transportují mezi cytoplazmou a buněčným jádrem přes póry.

Jaderná membrána

  • pórové bílkoviny - Vytvářejí póry, přes které probíhá transport látek mezi cytoplazmou a buněčným jádrem.
  • vnější lipidová membrána - Je spojitá s endoplazmatickém retikulem.
  • vnitřní lipidová membrána

Endoplazmatické retikulum

  • drsné endoplazmatické retikulum - Nacházejí se na něm ribozomy, které syntetizují bílkovinné molekuly.
  • hladké endoplazmatické retikulum - Podílí se na syntéze lipidů a detoxikaci: zde probíhá rozklad některých škodlivých látek.
  • ribozom - Syntetizuje bílkovinné molekuly. Jako vzor používá molekuly mRNA, které se v buněčném jádře kopírují z DNA. Vázané ribozomy se nacházejí na povrchu drsného endoplazmatického retikula, produkují bílkoviny, které se použijí mimo buňky a ty, které se zabudují do buněčné membrány. Volné ribozómy se nacházejí v cytoplazmě a produkují bílkoviny, které jsou v rámci buňky.
  • jaderná membrána - Dvojitá membrána; vnější vrstva je spojitá s endoplazmatickém retikulem.

Golgiho aparát

  • cis pól - Část Golgiho aparátu, která je blíže k buněčnému jádru.
  • trans pól - Část Golgiho aparátu, která je vzdálenější od buněčného jádra. Když bílkoviny postupují směrem k trans pólu, procházejí procesy zrání, respektive Golgiho aparát zajišťuje, aby se bílkoviny dostali na cílové místo. Bílkoviny přepravují od cis pólu k trans pólu prostřednictvím vezikul.

Plastid

  • vnější membrána
  • vnitřní membrána
  • granum - Sloupovitá membránová struktura, kterou tvoří thylakoidy.
  • thylakoid - Vznikají invaginací vnitřní membrány. Obsahují bílkovinné komplexy, které jsou důležité při fotosyntéze.

Mitochondrie

  • vnější membrána
  • vnitřní membrána - Obsahuje bílkovinné molekuly, které hrají důležitou roli v katabolických procesech a při tvorbě ATP.

Chromatin

  • bílkovinná kostra
  • histonové bílkoviny
  • DNA - DNA je genetickým materiálem buňky; tato molekula určuje genetické vlastnosti buňky a organismu sestávajícího z těchto buněk.

Animace

Existují dva důležité typy eukaryotických buněk: živočišné a rostlinné buňky.
Pletivové rostliny se skládají z orgánů, takovým orgánem je například i list. Orgány tvoří pletiva, pletiva zas buňky s podobnou strukturou a funkcemi. Animace představuje stavbu buňky mezofylu. Tyto buňky se vyskytují v listech a intenzivně fotosyntetizují.

Eumetazoa je skupina živočichů, do které patří i i člověk. Animace nám ukazuje stavbu jaterní buňky.

Porovnáme-li typickou živočišnou buňku, najdeme podobnost i rozdíly. Oba typy buněk mají buněčné jádro, nitrobuněčný membránový systém, tedy endoplazmatické retikulum a Golgiho aparát. Najdeme v nich cytoskelet (kostru). Buňky vyplňuje cytoplazma a ohraničuje je buněčná membrána. Rostlinné buňky obsahují vakuoly vyplněné buněčnou šťávou a fotosyntetizující chloroplasty. Buněčná membrána je pokryta buněčnou stěnou s obsahem celulózy.

Buněčné jádro ohraničuje jaderná membrána, uvnitř se nachází jadérko, ve kterém se produkují ribozomy. Obsah jádra je tvořen hlavně chromatinem.

Chromatin tvoří DNA navinuta na histonové bílkoviny. DNA kóduje bílkoviny a tím formuje vlastnosti buňky a celého organismu.

Jaderná membrána sestává z dvojité membrány; najdeme v ní póry, které jsou tvořeny bílkovinami. Přes póry probíhá transport materiálu.

Endoplazmatické retikulum je spojeno s vnější vrstvou jaderné membrány. Drsné endoplazmatické retikulum je blíže k buněčnému jádru. Na jeho povrchu se nacházejí ribozomy, které syntetizují bílkovinné molekuly. Jako vzor používají molekuly mRNA, které se v buněčném jádře kopírují z DNA. Hladké endoplazmatické retikulum je důležité z hlediska syntézy lipidů a detoxikace: zde probíhá rozklad některých škodlivých látek.

V Golgiho aparátu bílkoviny vzniklé na ribozomech drsného endoplazmatického retikula procházejí procesy zrání, respektive Golgiho aparát zajišťuje, aby se bílkoviny dostali na cílové místo.

Na stavbě buněčné membrány se podílejí fosfatidové molekuly. Hlavička fosfatidových molekuly je polární, tedy hydrofilní, zatímco ocasní část je nepolární, tedy hydrofobní. Hydrofobní části jsou otočeny k sobě a vypuzují vodu, takto vzniká dvojitá vrstva. Fosfatidy se mohou v rámci vrstvy volně pohybovat, ale pouze zřídka opouštějí tuto vrstvu, proto je lipidová membrána dvojrozměrná tekutina. V buněčné membráně najdeme i membránové bílkoviny, které mohou mít různé funkce: mohou vytvářet kanálky, respektive fungovat jako receptory, které vážou signálové molekuly.

Chloroplasty jsou důležitými organelami rostlinné buňky, uskutečňují fotosyntézu. Ohraničuje je dvojitá membrána, invaginace vnitřní membrány vytvářejí thylakoidy. Thylakoidy obsahují bílkovinné komplexy, které jsou důležité při fotosyntéze. Thylakoidy vytvářejí sloupovité struktury tzv. grana.

Mitochondrie najdeme v živočišné i rostlinné buňce. Nazývají se také elektrárnami buňky, protože během katabolických procesů produkují velké množství ATP, které odpovídá za zásobování buňky energií.

Pro živé organismy je charakteristická buněčná organizace. Buňky jsou základními jednotkami života: projevují známky života, jsou tedy živými tvory, avšak ani jedna část z nich, ani jedna organela není schopna žít o samotě.

Vyprávění

Existují dva důležité typy eukaryotických buněk: živočišné a rostlinné buňky.
Pletivové rostliny se skládají z orgánů, takovým orgánem je například i list. Orgány tvoří pletiva, pletiva zas buňky s podobnou strukturou a funkcemi. Animace představuje stavbu buňky mezofylu. Tyto buňky se vyskytují v listech a intenzivně fotosyntetizují.

Eumetazoa je skupina živočichů, do které patří i i člověk. Animace nám ukazuje stavbu jaterní buňky.

Porovnáme-li typickou živočišnou buňku, najdeme podobnost i rozdíly. Oba typy buněk mají buněčné jádro, nitrobuněčný membránový systém, tedy endoplazmatické retikulum a Golgiho aparát. Najdeme v nich cytoskelet (kostru). Buňky vyplňuje cytoplazma a ohraničuje je buněčná membrána. Rostlinné buňky obsahují vakuoly vyplněné buněčnou šťávou a fotosyntetizující chloroplasty. Buněčná membrána je pokryta buněčnou stěnou s obsahem celulózy.

Buněčné jádro ohraničuje jaderná membrána, uvnitř se nachází jadérko, ve kterém se produkují ribozomy. Obsah jádra je tvořen hlavně chromatinem.

Chromatin tvoří DNA navinuta na histonové bílkoviny. DNA kóduje bílkoviny a tím formuje vlastnosti buňky a celého organismu.

Jaderná membrána sestává z dvojité membrány; najdeme v ní póry, které jsou tvořeny bílkovinami. Přes póry probíhá transport materiálu.

Endoplazmatické retikulum je spojeno s vnější vrstvou jaderné membrány. Drsné endoplazmatické retikulum je blíže k buněčnému jádru. Na jeho povrchu se nacházejí ribozomy, které syntetizují bílkovinné molekuly. Jako vzor používají molekuly mRNA, které se v buněčném jádře kopírují z DNA. Hladké endoplazmatické retikulum je důležité z hlediska syntézy lipidů a detoxikace: zde probíhá rozklad některých škodlivých látek.

V Golgiho aparátu bílkoviny vzniklé na ribozomech drsného endoplazmatického retikula procházejí procesy zrání, respektive Golgiho aparát zajišťuje, aby se bílkoviny dostali na cílové místo.

Na stavbě buněčné membrány se podílejí fosfatidové molekuly. Hlavička fosfatidových molekuly je polární, tedy hydrofilní, zatímco ocasní část je nepolární, tedy hydrofobní. Hydrofobní části jsou otočeny k sobě a vypuzují vodu, takto vzniká dvojitá vrstva. Fosfatidy se mohou v rámci vrstvy volně pohybovat, ale pouze zřídka opouštějí tuto vrstvu, proto je lipidová membrána dvojrozměrná tekutina. V buněčné membráně najdeme i membránové bílkoviny, které mohou mít různé funkce: mohou vytvářet kanálky, respektive fungovat jako receptory, které vážou signálové molekuly.

Chloroplasty jsou důležitými organelami rostlinné buňky, uskutečňují fotosyntézu. Ohraničuje je dvojitá membrána, invaginace vnitřní membrány vytvářejí thylakoidy. Thylakoidy obsahují bílkovinné komplexy, které jsou důležité při fotosyntéze. Thylakoidy vytvářejí sloupovité struktury tzv. grana.

Mitochondrie najdeme v živočišné i rostlinné buňce. Nazývají se také elektrárnami buňky, protože během katabolických procesů produkují velké množství ATP, které odpovídá za zásobování buňky energií.

Pro živé organismy je charakteristická buněčná organizace. Buňky jsou základními jednotkami života: projevují známky života, jsou tedy živými tvory, avšak ani jedna část z nich, ani jedna organela není schopna žít o samotě.

Související doplňky

Struktura prokaryotických a eukaryotických buněk

Existují dva základní typy buněk: prokaryotické a eukaryotické buňky.

Jak velká je bakterie?

Toto učivo představuje strukturu a klasifikaci bakterií a roli, kterou hrají v našem životě.

Meióza

Naše pohlavní buňky jsou haploidní buňky vyrobené z diploidních buněk meiózy což je...

Mitóza

Mitóza je takový proces dělení, během něhož se počet chromozomů nemění.

Transportní procesy

Tato animace zobrazuje aktivní a pasivní transportní procesy probíhající přes buněčné...

Viry

Viry se skládají z bílkoviny a DNA nebo RNA, které přeprogramují infikované buňky k...

Added to your cart.