Váš nákupní košík je prázdný

Nákup

Kusy: 0

Spolu: 0,00

0

Zajímavá fakta z geografie - Astronomie

Zajímavá fakta z geografie - Astronomie

Naše sluneční soustava nám nabízí mnoho zajímavých faktů.

Zeměpis

Klíčová slova

astronomie, Solární Systém, kosmický výzkum, Měsíc, Slunce, Země, Jupiter, Saturn, Jupiterův měsíc, Pluto, oběžná rychlost, oběžná doba, poměr, planeta, trpasličí planeta, oběžná doba kolem Slunce, zeměpis

Související doplňky

Otázky

  • Kolikrát větší je průměr Slunce než průměr Země?
  • Jaký má průměr Země?
  • Jaký má průměr Slunce?
  • Jaká je průměrná vzdálenost Měsíce od Země?
  • Jaký je průměr dráhy Měsíce kolem Země ve srovnání s průměrem Slunce?
  • Jakou rychlostí obíhá Země kolem Slunce?
  • Jaký má průměr Jupiter?
  • Co nazýváme v astronomii Velkou rudou skvrnou?
  • Měsícem které planety je Europa?
  • Která planeta je největší ve sluneční soustavě?
  • Hustota které planety je menší než hustota vody?
  • Jaký má průměr Pluto?
  • Jaký je průměr Pluta ve srovnání s průměrem Země?
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nPrůměr Slunce je desetkrát větší než průměr Země.
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nPrůměr dráhy Měsíce kolem Země je větší než průměr Slunce.
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nOběžná rychlost Země kolem Slunce je desetkrát větší než rychlost proudového letadla.
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nPoměr objemu Jupitera a Země je 1:100.
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nZemě by se vešla do Velké rudé skvrny Jupiteru.
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nEuropa je měsícem Venuše.
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nMěsíc Europa má větší zásoby vody jako Země.
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nVe sluneční soustavě má nejmenší hustotu Saturn.
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nPrůměr Pluta je menší než vzdálenost mezi nejvýchodnějším a nejzápadnějším bodem Austrálie.

Scénky

Dráha Země-Měsíc a Slunce

  • Slunce - Jeho průměr je 1 392 000 km, což představuje 109-násobek průměru Země.
  • Země - Její průměr je 12 756 km.
  • Měsíc - Jeho průměr je 3475 km.
  • Oběžná dráha Měsíce - Průměrná vzdálenost Měsíce od Země je 384 400 km. Momentálně toto je nejvzdálenější bod, kde se dostal člověk.
  • Bariéry lidstva - Oběžná dráha Měsíce je nejvzdálenějším bodem, kde se dostal člověk.

Země je v pořadí vzdálenosti od Slunce třetí planetou sluneční soustavy. Podle velikosti je pátou planetou v pořadí, její průměr je 12 756 km.

Země je doprovázena pouze Měsícem. Měsíc je vzdálen od Země v nejbližším bodě dráhy 363 104 km a nejvzdálenějším bodě 405 696 km. Oběžná doba Měsíce je 27,3 dnů. Měsíc se každoročně vzdaluje od Země o cca. 4 cm.

Průměr Slunce je 1 392 000 km, což představuje 109-násobek průměru Země. Porovnáme-li ohromující velikost Slunce s dráhou Země-Měsíc, dostaneme následující čísla: průměrný průměr dráhy Měsíce kolem Země je 768 800 km. Tento průměr dráhy představuje 55% z průměru Slunce, tedy je to sotva více než polovina. Představte si, že bychom Zemi umístili do středu Slunce. Měsíc by ani v nejvzdálenějším bodě od Země nedosáhl 60% z poloměru Slunce.

Oběžná rychlost Země

  • Země
  • Oběžná dráha Země - Oběžná rychlost Země dosahuje 29,8 km/s, tj. 107 280 km/h.
  • proudové letadlo - Jeho rychlost dosahuje cca. 1000 km/h.
  • Země je naší kosmickou lodí - Oběžná rychlost Země je stokrát větší než maximální rychlost proudového letadla.

Země je v pořadí vzdálenosti od Slunce třetí planetou sluneční soustavy. Zatímco Země oběhne kolem Slunce, kolem vlastní osy se otočí přibližně 365,25-krát. Tato časová perioda představuje jeden rok. Oběžná rychlost Země je 29,8 km/s, tj. 107 280 km/h.

Pro srovnání: rychlost proudového letadla dosahuje 1000 km/h, takže rychlost Země je stokrát větší. Pokud by měly projít stejnou dráhu, letadlo by oběhlo tuto dráhu jedenkrát, zatímco Země by ji oběhla stokrát.

Jupiter vs. Země

  • 1321 Zemí = 1 Jupiter

Jupiter je v pořadí vzdálenosti od Slunce pátou a od Země druhou planetou sluneční soustavy. Je největší planetou sluneční soustavy, průměr Jupitera je 142 984 km. Jeho hmotnost je dva a půl krát větší než hmotnost ostatních planet dohromady.

Země je v pořadí vzdálenosti od Slunce třetí planetou. Podle velikosti je pátou planetou v pořadí, její průměr je 12 756 km.

Porovnání velikosti Jupitera a Země: průměr Jupiteru je 11 krát větší než průměr Země. Budeme ještě více překvapeni, pokud porovnáme jejich objem: Jupiter by vyplnilo 1321 Zemí.

Velká rudá skvrna Jupiteru

  • Jupiter - Největší planeta sluneční soustavy, její průměr je 142 984 km.
  • Země - Její průměr je 12 756 km, což je 9% z průměru Jupiteru.
  • Velká rudá skvrna - Obrovská anticyklóna nacházející se na Jupiteru, je široká cca. 16 000 km.

Jupiter patří k obřím planetám, je to plynný obr. Nemá pevný povrch. Jeho atmosféra je uspořádána do zón, které jsou tvořeny velmi rychle proudícími oblaky. Jejich rychlost dosahuje 100 m/s. Vítr má v různě zbarvených zónách různou rychlost, kvůli čemuž vznikají víry. Taková je například i Velká rudá skvrna, která je obrovskou anticyklónou. Zpozorovali ji již před 300 lety a vešla by se do ní i naše Země.

Vodní zdroje měsíce Europa

  • Země
  • Vodní zdroje Země - Obsahuje 1,4 x 10¹⁸ m³ vody.
  • Europa - Jeden z největších měsíců Jupitera. Pod jeho vnější, tlustou vrstvou ledu je pravděpodobně kapalný oceán.
  • Vodní zdroje měsíce Europa - Pravděpodobně obsahuje 3 x 10¹⁸ m³ vody.
  • Životodárná voda - Zásoby vody na měsíci Europa představují dvojnásobek vodních zásob Země. Tam, kde se nachází voda, je možný i život.

Galileo Galilei jako první pozoroval Jupiter pomocí dalekohledu. Objevil čtyři největší měsíce Jupitera, které se od té doby nazývají na počest jejich objevitele jako Galileovy měsíce. Galileovy měsíce: Io, Ganymed, Europa, Callisto.

Povrch Europy pokrývá tlustá, hladká vrstva ledu, která je zpestřena prasklinami. Je velmi pravděpodobné, že pod touto vrstvou ledu je kapalný oceán. Zásoby vody na měsíci Europa (3x10¹⁸ m³) představují podle výpočtů dvojnásobek vodních zásob na naší Zemi (1,4x10¹⁸ m³).

Hustota Saturnu

  • Saturn - Druhá největší planeta sluneční soustavy, ale její hustota je nejmenší. Její hustota představuje 0,687 g/cm³, což je méně než hustota vody.
  • Relativní hustota - Hustota Saturnu je menší než hustota vody. Pokud by zde byl nějaký dostatečně velký oceán, plaval by po jeho povrchu, ale toto je samozřejmě nemožné.

Saturn je druhou největší planetou sluneční soustavy, je obří planetou. Jeho průměr je 120 536 km, což je téměř desetinásobek průměru Země.

Je nejvíce zploštělou planetou, což je výsledkem jeho rychlé rotace a nízké hustoty. Ve sluneční soustavě je planetou s nejnižší hustotou a jedinou planetou s hustotou nižší než je hustota vody (0,69 g/cm³).

Pluto vs. Austrálie

  • Pluto - Jeho průměr je 2372 km, což představuje 0,19-násobek průměru Země.
  • Austrálie - Největší vzdálenost mezi východní a západní částí je 4100 km.
  • Trpasličí planeta - Průměr trpasličí planety Pluto představuje sotva více než polovinu průměru Austrálie. Ne náhodou se nazývá trpasličí planetou.

Pluto považovali do roku 2006 za nejmenší a nejvzdálenější planetu sluneční soustavy. Dnes je největší trpasličí planetou. Jeho průměr je menší než průměr Měsíce (2372 km).
Vzdálenost mezi nejvýchodnějším (Cape Byron, Nový Jižní Wales) a nejzápadnějším (Steep Point, Západní Austrálie) bodem Austrálie je 4100 km. Tato vzdálenost mezi východní a západní částí Austrálie přesahuje průměr Pluta o 70%.

Související doplňky

Interesting geography facts – Physical geography

This animation presents some interesting facts in physical geography.

Interesting geography facts – Social geography

This animation presents some interesting facts in social geography.

Jupiter

Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, má dva a půl krát větší hmotnost než všechny ostatní planety dohromady.

Mléčna dráha

Průměr naší galaxie je přibližně 100 tisíc světelných let, obsahuje více než 100 miliard hvězd, z kterých jednou je Slunce.

Planety, velikosti

Kolem Sluneční dráhy obíhají terestiálne planety, a joviální planety (plynní obři).

Slunce

Průměr Slunce je asi 109 násobek průměru Země. Většina z jeho hmotnosti se skládá z vodíku.

Sluneční soustava, planety

Kolem Slunce obíhá na oběžné dráze 8 planet.

Země

Země je skalnatá planeta s pevnou kůrou a kyslíkem v atmosféře.

Dílna Galilea Galileiho

Galileo Galilei obohatil fyziku a astronomii o důležité poznatky.

Gravitační vlna (LIGO)

Když tělesa s velkou hmotností vykonávají zrychlující se pohyb, vznikají kolem nich vlny v časoprostoru, které se nazývají gravitačními vlnami.

Komety

Komety jsou působivé astronomické objekty, které obíhají kolem Slunce.

Vývoj nebeské mechaniky

Animace představuje dílo astronomů a fyziků, kteří změnili náš pohled na vesmír.

Voyager kosmické sondy

Kosmické sondy Voyager byly první umělé objekty které opustily Sluneční soustavu. Shromažďují údaje o vesmíru a nesou s sebou elektronickou desku...

Vznik Země a Měsíce

Tato animace nám představí jak vznikl Měsíc a Země.

Keplerovy zákony pohybu planet

Tři důležité zákony popisující pohyb planet byly formulovány Johannesem Keplerem.

Měření času

První kalendáře a nástroje na měření času již byly používány i v civilizacích starověkého Východu.

Mise Cassini-Huygens (1997-2017)

Planetární sonda Cassini zkoumala Saturn a jeho měsíce téměř 20 let.

Mise Dawn

Zmapováním Vesty a Ceresu můžeme získat informace o raném období sluneční soustavy a o formování terestrických planet.

Mise New Horizons

Kosmickou sondu New Horizons vypustili v roce 2006. Jejím úkolem bylo zkoumat Pluto a Kuiperův pás.

Naši astronomičtí sousedé

Představení sousedních planet, hvězd a galaxií.

Přistání na Měsíci: 20.července 1969

Neil Armstrong, jeden ze členů posádky Apolla-11 byl první člověk, který vkročil na Měsíc.

Sputnik 1

Družice Sovětského svazu byla první umělá družice Země (v říjnu 1957)

Typy hvězd

Průběh vývoje průměrných a těžkých hvězd.

Cesta Jurije Gagarina do vesmíru (1961)

První člověk, který vzlétl do vesmíru byl Gagarin. Svůj kosmický let odstartoval 12. dubna 1961 v lodi Vostok 1 ze sovětského kosmodromu Bajkonur.

Expedice Mars

Kosmické sondy a Mars vozítka zkoumají strukturu Marsu a případné stopy života.

Fúzní reaktor

Jaderná fúze bude sloužit jako šetrný k životnímu prostředí a prakticky neomezený zdroj energie.

Hubbleův vesmírný dalekohled

Hubbleův vesmírný dalekohled je umístěn mimo zemské atmosféry.

Měsíc

Měsíc je jediná přirozená družice Země.

Medzinárodní vesmírná stanice

Mezinárodní vesmírná stanice je obytný satelit postavený ve spolupráci s 16 zeměmi.

Soustava Pluto–Charon

Charon je měsíc trpasličí planety Pluto.

Space Shuttle (kosmický raketoplán)

Byl americký kosmický pilotovaný raketoplán používaný pro lety do vesmíru vládní organizací NASA.

Typy satelitů

Satelity na oběžné dráze kolem Země mohou být použity pro civilní a vojenské účely.

Added to your cart.