Váš nákupní košík je prázdný

Nákup

Kusy: 0

Spolu: 0,00

0

Vývoj modelu atomu

Vývoj modelu atomu

Hlavní fáze v historii o teorií a názorech o struktuře atomu.

Chemie

Klíčová slova

atomový modelu, Democritus, Dalton, Thomson, Rutherford, Bohr, Sommerfield, Heisenberg, Schrödinger, buněčné jádro, elektronový mrak, atomová struktura, proton, elektron, neutron, Elementární částice, atomos, podráždění, spektrum, kvantová mechanika, chemie

Související doplňky

Scénky

Démokritos

Podle Démokrita a jeho učitele Leukippa hmotu tvoří drobné nedělitelné částice, které se nazývají atomy. Atomy jsou věčné: nezanikají a ani nevznikají; liší se svou velikostí a tvarem, respektive mohou se spojovat pomocí malých háčků.
Vlastnosti atomů určují atributy jednotlivých materiálů. Například i v animaci můžete vidět, že látky se skládají z oblých atomů s háčky mají hořkou chuť a jsou lepkavé. Atomy sladkých látek jsou drobné a kulaté, proto jsou schopny proniknout do různých látek a změnit jejich chuť.
Dnes již víme, že tento naivní model atomu není správný, ale z hlediska dějin vědy ho můžeme považovat za významnou myšlenku, vždyť myšlenka nespojité, kvantové povahy hmoty se poprvé objevila v 5.-4. století před Kr.

Dalton

Podle anglického přírodovědce Johna Daltona různé sloučeniny se skládají ze směsi různých atomů. Atomy si představoval jako nedělitelné, drobné kuličky. Jeho model atomu byl v podstatě založen na Demokritově atomové teorii, byl její vylepšenou verzí.
Podle Daltona skupenství látek závisí na vzdálenosti mezi atomy. I když později se ukázalo, že atomy nejsou nedělitelné, správně předpokládal jejich existenci a tím ve velké míře přispěl k rozvoji vědy.

Thomson

Koncem 19. století bylo zjevné, že teorii o nedělitelnosti atomu nelze dále udržet. Na přelomu století si anglický fyzik Joseph John Thomson všiml, že katodové paprsky se skládají ze záporně nabitých částic a tím prokázal existenci elektronů.
Na základě mnoha pokusů dospěl k tomu, že každý atom obsahuje elektrony. Jelikož atom je elektricky neutrální, předpokládal, že záporně nabité elektrony jsou uloženy v kladně nabité hmotě. Kvůli tomuto charakteristickému uspořádání se tento model nazývá i jako „model pudinku s rozinkami“.

Rutherford

V pokusu Ernesta Rutherforda zlatou fólii bombardovaly kladně nabitými alfa částicemi, tj. atomovými jádry helia. Většina alfa částic jednoduše pronikla přes fólii, mnoho z nich změnilo svůj směr během průniku a několik se odrazilo od fólie.
Pokud by byl Thomsonův model atomu správný, alfa částice by se zpomalily, ale pronikli by přes kov bez jakékoli změny směru. Tento výsledek pokusu je možný v tom případě, že největší část hmotnosti atomu zlata je zhuštěná v poměrně malém prostoru.
Rutherford na základě těchto výsledků vypracoval a v roce 1911 uveřejnil svůj model atomu, ve kterém elektrony obíhají kolem kladně nabitého jádra po kruhové dráze. Průměr atomového jádra je přibližně desetitisícina průměru atomu.

Bohr

Vypracování Bohrova modelu bylo nutné z toho důvodu, že podle výpočtů v rámci Rutherfordova modelu atomu elektrony obíhající kolem jádra by měli trvale vyzařovat energii, kvůli čemu by padaly po spirální dráze do atomového jádra. Nicméně podle zkušeností atomy se nezvyknou zhroutit.
Proto Rutherfordův model atomu bylo třeba upravit. Tento problém vyřešil v roce 1913 dánský fyzik Niels Bohr díky následujícímu předpokladu: elektrony mohou obíhat kolem jádra pouze po stanovených drahách. Díky tomu elektron nemůže vpadnout do jádra, ale může přeskočit z jedné dráhy na druhou.
Pokud pohltí energii ve formě fotonu, elektron je stimulován a dostává se na dráhu vzdálenější od jádra, která má větší energii; na dráhu s nižší energií může vstoupit vyloučením fotonu.
Jelikož elektron může pohltit nebo vyloučit foton s energií přesně potřebnou k přeskočení, emisní a absorpční spektrum atomu není stálé. Toto se v případě vodíkového atomu shoduje s výsledky pokusů.

Sommerfeld

V roce 1920 Sommerfeld zveřejnil vylepšenou verzi Bohrova modelu atomu, který nazýváme i jako Bohrův-Sommerfeldův model. I v případě tohoto modelu atomu platí, že elektrony mohou obíhat kolem jádra pouze po stanovených drahách, ale dráhy mohou mít i eliptický tvar.

Heisenberg a Schrödinger

  • X
  • Y
  • Z

Heisenbergův-Schrödingerův model nazývají i kvantově mechanickým modelem atomu. Podle kvantové mechaniky částice nelze považovat za kuličky s přesně stanoveným místem. Realitě více odpovídá, pokud elektronový obal atomu zobrazíme jako elektronový oblak. Elektron můžeme najít s jistou pravděpodobností v jednotlivých bodech elektronového oblaku.
V atomu se nacházejí atomové dráhy a v rámci nich podvrstvy s, p, d, f charakteristického tvaru. Podle poznatků o struktuře a fungování vesmíru realitu momentálně nejlépe vystihuje tento model atomu.

Narace

Související doplňky

Molekula úkol IV. (Uhlovodíky)

Úkol na procvičování učiva o uhlovodících.

Reakce zinku s kyselinou chlorovodíkovou

Rozpouštění zinku v kyselině chlorovodíkové vytváří plynný vodík.

Molekula úkol V.(Sloučeniny kyslíka)

Úkol na procvičování a vysvětlení struktury a sloučenin kyslíku.

Vliv koncentrace na chemickou rovnováhu

Zkoumání barvy chloridu kobaltnatého ve vodě a kyselině chlorovodíkové.

Povrchové napětí kapalin 2.

V tomto filmu experimentujeme s potravinářskými barvivy.

Molekula úkol I. (Vazby)

Úkoly na procvičování různých typů vazeb.

Fázový přechod

Fázový přechod je přeměna látky z jednoho skupenství do druhého.

Mýdlo

Mastná kyselina obsahuje na levé straně nepolární konec a na pravé straně polární konec...

Added to your cart.