Váš nákupní košík je prázdný

Nákup

Kusy: 0

Spolu: 0,00

0

Výšková stupňovitost

Výšková stupňovitost

V horách se podnebí, půda, flóra a fauna mění s nadmořskou výškou.

Zeměpis

Klíčová slova

zóny, podnebí, klimatických pásem, regiony vegetace, pohoří, horský, studené zóny, mírné pásmo, tropické pásmo, hory, Snowline, sluneční světlo, úhel náklonu, vegetace, sklon, srážky, fén vítr, proud vzduchu, příroda, zeměpis, _javasolt

Související doplňky

Scénky

Geografická pásma

  • Severní pól
  • severní polární kruh - Významná rovnoběžka, která se nachází na 66,5° severní šířky. Severně od ní každý rok se vyskytuje alespoň jeden takový den, kdy Slunce nevychází a nezapadá.
  • Obratník Raka - Významná rovnoběžka, která se nachází na 23,5° severní šířky. Nejsevernější zeměpisná šířka, kde úhel dopadu slunečních paprsků může dosahovat 90° (jednou ročně, během letního slunovratu, 22. června).
  • Rovník - Zeměpisná šířka 0°.
  • Obratník Kozoroha - Významná rovnoběžka, která se nachází na 23,5° jižní šířky. Nejjižnější zeměpisná šířka, kde úhel dopadu slunečních paprsků může dosahovat 90° (jednou ročně, během zimního slunovratu, 22. prosince).
  • jižní polární kruh - Významná rovnoběžka, která se nachází na 66,5° jižní šířky. Jižně od ní každý rok se vyskytuje alespoň jeden takový den, kdy Slunce nevychází a nezapadá.
  • Jižní pól

Sluneční paprsky dopadají na kulatou Zemi v různých úhlech. Toto ovlivňuje i míru oteplování vzduchu. Od rovníku směrem k pólům se úhel dopadu slunečních paprsků zmenšuje: tento úhel na rovníku dosahuje maximálně 90°, tedy sluneční paprsky dopadají na Zem kolmo, zatímco na pólech tento úhel může představovat i . Směrem k pólům tedy klesá míra oteplování a tím pádem i teplota. Z toho vyplývá, že na zemském povrchu existují různé podnební pásma: rozlišujeme tropické, mírné a studené pásmo.
Podnebí zásadně ovlivňuje vlastnosti půdy, flóru a faunu, odtokový režim a formování povrchu. Jelikož jsou uspořádány do pásem, společně je nazýváme geografickými pásmy.

Výšková stupňovitost (diagram)

  • m
  • 0
  • 1000
  • 2000
  • 3000
  • 4000
  • 5000
  • 6000
  • 7000
  • Tropické pásmo
  • Mírné pásmo
  • Studené pásmo
  • Horizontální zonálnost
  • Výšková stupňovitost
  • sněžná čára
  • 23,5°
  • 66,5°
  • 90°

V horách se klimatické prvky, které určují jednotlivá pásma, mění s nadmořskou výškou: s výškou klesá teplota, dokud množství srážek se obvykle zvyšuje. Klesání teploty vytváří podnební pásma nejen vzdalováním se od rovníku, ale i v horách postupováním směrem nahoru. Tak, jako podnebí, i půda, formování povrchu, flóra a fauna jsou uspořádány do pásem. Toto je výšková stupňovitost.

Výšková stupňovitost (vegetace)

  • Tropické pásmo
  • Mírné pásmo
  • Studené pásmo

V horách ležících v různých zeměpisných šířkách hranice jednotlivých výškových pásem se nachází v různých výškách, protože výchozí teplota na úpatí hor v různých zeměpisných šířkách není stejná.
V rámci výškových pásem nejnižší stupeň se shoduje s pásmem odpovídajícím zeměpisné šířce dané hory, počet výškových pásem závisí na výšce dané hory. Ve vysokých horách ležících v nižších zeměpisných šířkách, tedy blízko rovníku je počet výškových pásem nejvyšší, jako například v Andách v Jižní Americe.
Jednotlivá pásma můžeme oddělit pomocí sněžné čáry, tj. spodní hranice trvalé sněhové pokrývky a hranice růstu stromů, čili horní hranice osamělých stromů.

Změny teplot

  • Jih
  • Sever
  • sluneční záření

Poloha

Tak jako hranice horizontálních pásem není rovnoběžná s rovnoběžkami, ani hranici výškových pásem neurčuje jedna horizontální linie. Tu ovlivňuje topografie, převládající větry a poloha. Úhel dopadu slunečních paprsků je totiž jiný na severním a jižním svahu hory. Sluneční paprsky dopadají na jižní svah ve větším úhlu, a tak se na jednotkové ploše akumuluje větší množství tepla. Oteplování je proto výraznější na jižních svazích.

Výška

Postupováním v horách směrem nahoru se vzduch ochlazuje každých 100 metrů o 1 °C. Čím je vzduch chladnější, tím méně vodní páry obsahuje. Vzduch má při rosném bodu teplotu, při které už nemůže přijmout více vodní páry. Když vzduch dosáhne rosný bod, začnou se tvořit oblaky a pak dochází ke kondenzaci, nad 0 °C v podobě deště a pod 0 °C ve formě sněhu. Po dosažení rosného bodu teplota stoupajícího vzduchu se každých 100 metrů snižuje pouze o 0,5 °C.
Vzduch, který se dostane po vrchol hory, sestoupí na druhé straně hory, přičemž se jeho teplota každých 100 metrů zvyšuje o 1 °C. Na této straně nedochází ke kondenzaci, nakolik oteplující se vzduch umí přijmout stále více vodní páry, ale jeho skutečný obsah vodní páry se nemění. Z tohoto důvodu je vzduch na této straně sušší a teplejší.

Animace

  • Severní pól
  • severní polární kruh - Významná rovnoběžka, která se nachází na 66,5° severní šířky. Severně od ní každý rok se vyskytuje alespoň jeden takový den, kdy Slunce nevychází a nezapadá.
  • Obratník Raka - Významná rovnoběžka, která se nachází na 23,5° severní šířky. Nejsevernější zeměpisná šířka, kde úhel dopadu slunečních paprsků může dosahovat 90° (jednou ročně, během letního slunovratu, 22. června).
  • Rovník - Zeměpisná šířka 0°.
  • Obratník Kozoroha - Významná rovnoběžka, která se nachází na 23,5° jižní šířky. Nejjižnější zeměpisná šířka, kde úhel dopadu slunečních paprsků může dosahovat 90° (jednou ročně, během zimního slunovratu, 22. prosince).
  • jižní polární kruh - Významná rovnoběžka, která se nachází na 66,5° jižní šířky. Jižně od ní každý rok se vyskytuje alespoň jeden takový den, kdy Slunce nevychází a nezapadá.
  • Jižní pól
  • m
  • 0
  • 1000
  • 2000
  • 3000
  • 4000
  • 5000
  • 6000
  • 7000
  • Tropické pásmo
  • Mírné pásmo
  • Studené pásmo
  • Horizontální zonálnost
  • Výšková stupňovitost
  • sněžná čára
  • 23,5°
  • 66,5°
  • 90°
  • Tropické pásmo
  • Mírné pásmo
  • Studené pásmo
  • hranice růstu stromů - Horní hranice osamělých stromů.
  • sněžná čára - Dolní hranice trvalé sněhové pokrývky.
  • Jih
  • Sever
  • sluneční záření
  • stoupající proud vzduchu - Stoupající vzduch se ochlazuje každých 100 metrů o 1 °C. Po dosažení rosného bodu teplota stoupajícího vzduchu se každých 100 metrů snižuje již jen o 0,5 °C.
  • klesající proud vzduchu - Teplota klesajícího vzduchu se každých 100 metrů zvyšuje o 1 °C.
  • vznik oblaků
  • kondenzace
  • suché počasí
  • 600 m = 22 °C
  • 2600 m = 2 °C
  • 3000 m = 0 °C
  • 4600 m = – 8 °C
  • 3000 m = 8 °C
  • 600 m = 32 °C
  • rosný bod - Teplota, při které vzduch dosáhne maximální obsah vlhkosti, tj. stává se nasyceným.
  • fén - Suchý vítr, který sestupuje v horách.

Vyprávění

Sluneční paprsky dopadají na kulatou Zemi v různých úhlech. Toto ovlivňuje i míru oteplování vzduchu. Od rovníku směrem k pólům se úhel dopadu slunečních paprsků zmenšuje: tento úhel na rovníku dosahuje maximálně 90°, tedy sluneční paprsky dopadají na Zem kolmo, zatímco na pólech tento úhel může představovat i . Směrem k pólům tedy klesá míra oteplování a tím pádem i teplota. Z toho vyplývá, že na zemském povrchu existují různé podnební pásma: rozlišujeme tropické, mírné a studené pásmo.
Podnebí zásadně ovlivňuje vlastnosti půdy, flóru a faunu, odtokový režim a formování povrchu. Jelikož jsou uspořádány do pásem, společně je nazýváme geografickými pásmy.

V horách se klimatické prvky, které určují jednotlivá pásma, mění s nadmořskou výškou: s výškou klesá teplota, dokud množství srážek se obvykle zvyšuje. Klesání teploty vytváří podnební pásma nejen vzdalováním se od rovníku, ale i v horách postupováním směrem nahoru. Tak, jako podnebí, i půda, formování povrchu, flóra a fauna jsou uspořádány do pásem. Toto je výšková stupňovitost.

V horách ležících v různých zeměpisných šířkách hranice jednotlivých výškových pásem se nachází v různých výškách, protože výchozí teplota na úpatí hor v různých zeměpisných šířkách není stejná.
V rámci výškových pásem nejnižší stupeň se shoduje s pásmem odpovídajícím zeměpisné šířce dané hory, počet výškových pásem závisí na výšce dané hory. Ve vysokých horách ležících v nižších zeměpisných šířkách, tedy blízko rovníku je počet výškových pásem nejvyšší, jako například v Andách v Jižní Americe.
Jednotlivá pásma můžeme oddělit pomocí sněžné čáry, tj. spodní hranice trvalé sněhové pokrývky a hranice růstu stromů, čili horní hranice osamělých stromů.

Poloha

Tak jako hranice horizontálních pásem není rovnoběžná s rovnoběžkami, ani hranici výškových pásem neurčuje jedna horizontální linie. Tu ovlivňuje topografie, převládající větry a poloha. Úhel dopadu slunečních paprsků je totiž jiný na severním a jižním svahu hory. Sluneční paprsky dopadají na jižní svah ve větším úhlu, a tak se na jednotkové ploše akumuluje větší množství tepla. Oteplování je proto výraznější na jižních svazích.

Výška

Postupováním v horách směrem nahoru se vzduch ochlazuje každých 100 metrů o 1 °C. Čím je vzduch chladnější, tím méně vodní páry obsahuje. Vzduch má při rosném bodu teplotu, při které už nemůže přijmout více vodní páry. Když vzduch dosáhne rosný bod, začnou se tvořit oblaky a pak dochází ke kondenzaci, nad 0 °C v podobě deště a pod 0 °C ve formě sněhu. Po dosažení rosného bodu teplota stoupajícího vzduchu se každých 100 metrů snižuje pouze o 0,5 °C.
Vzduch, který se dostane po vrchol hory, sestoupí na druhé straně hory, přičemž se jeho teplota každých 100 metrů zvyšuje o 1 °C. Na této straně nedochází ke kondenzaci, nakolik oteplující se vzduch umí přijmout stále více vodní páry, ale jeho skutečný obsah vodní páry se nemění. Z tohoto důvodu je vzduch na této straně sušší a teplejší.

Související doplňky

Podnební pásma

Země je rozdělena do geografických a podnebných a rostlinných pásem.

Borovice lesní

Jeden z nejrozšířenějších druhů borovic na světě, který pochází z Eurasie.

Globální cirkulace atmosféry

Rozdíl mezi teplotou v polárních a rovníkových oblastech způsobuje cirkulace atmosféry, která je ovlivněna řadou faktorů, včetně rotace Země.

Ledovec (střední)

Ledovec je velká skupina ledu tvořena ze sněhu a je v neustálém zpomaleném pohybu.

Místní vetři

Mezi nejdůležitější místní větry patří bříza, föhn, bóra, horský a dolinový vítr, ledovcový vítr.

Obecně geografická mapa Maďarska

Tato animace zobrazuje geografické oblasti Maďarska.

Putování Slunce po významných rovnoběžkách Země

Zdánlivý pohyb Slunce je výsledkem rotace Země kolem vlastní osy.

Relief map of China

An introduction to the relief and hydrography of China.

Vegetační stupně lesů

Stupně různých typů lesů se mohou lišit.

Vznik a druhy oblaků

Z odpařené vody se tvoří mraky, které mají různý tvar a jejichž voda dopadá zpět na povrch Země ve formě srážek

Země

Země je skalnatá planeta s pevnou kůrou a kyslíkem v atmosféře.

Zeměpisný souřadnicový systém

Zeměpisný souřadnicový systém umožňuje přesné určení polohy jakéhokoli místa na Zemi.

Místa původu zvířat a plodin

Domestikovaní zvířata a plodiny pocházejí z různých částí světa.

Topografie Země

V této animaci se dozvíte, které jsou největší pohoří, nížiny, řeky, jezera a pouště naší Země.

Added to your cart.