Váš nákupní košík je prázdný

Nákup

Kusy: 0

Spolu: 0,00

0

Tsunami

Tsunami

Vlny tsunami jsou až několik metrů vysoké vlny s obrovskou ničivou silou.

Zeměpis

Klíčová slova

Tsunami, zemětřesení, seaquake, moře, vlna, stěna vlny, tsunami varování, tektonická deska, epicentrum, desková tektonika, katastrofa, příroda, zeměpis

Související doplňky

Scénky

Zemětřesení

  • Africká deska
  • Euroasijská deska
  • Arabská deska
  • Indická deska
  • Severoamerická deska
  • Jihoamerická deska
  • Pacifická deska
  • Karibská deska
  • Kokosová deska
  • Deska Nazca
  • Antarktická deska
  • Australská deska
  • Filipínská deska

Tsunami je vlna s velkou vlnovou délkou a periodou. Vzniká tehdy, když se hladina moře změní působením náhlé síly. Značnou část tsunami v mořích a oceánech způsobují zemětřesení vznikající při ponoření tektonických desek.

Podmořské zemětřesení je doprovázeno značným vertikálním posunem tektonické desky, která je schopná zvednout i několik kilometrů tlustou vodní hladinu, a tak nad vertikálně posunutou deskou vzniká vlna. Tato vlna může energii uvolněnou během zemětřesení přenést na několik tisíců kilometrů přes celý oceán až na břeh.

Na rozdíl od povrchových vln způsobených větrem, u nichž se voda pohybuje pouze do hloubky několika metrů, tsunami zahrnuje jednu část celé vodní masy oceánu, tj. celý, několik kilometrů tlustý vodní sloup nacházející se v dané části oceánu udělá vertikální pohyb.

Zatímco vlnová délka vln způsobených větrem je 100-200 m, vlnová délka tsunami může dosáhnout na 5-6 km hluboké, otevřené vodě až 500 km. V tom případě, že hloubka moře je mnohem menší než vlnová délka, rychlost šíření vlny určuje hloubka vody.
Na základě těchto skutečností se tsunami řítí na otevřené vodě rychlostí 800 km/h, což odpovídá rychlosti dopravního letadla. Avšak výška vlny nepřesahuje jeden metr, proto si ji lodi ani nevšimnou.
Útlum vln je nepřímo úměrný vlnové délce, proto tsunami může projít vzdálenost několika tisíc kilometrů pouze s malou ztrátou energie.

Rychlost závislá na hloubce značně klesá v mělkých vodách v blízkosti břehu: v případě 50 m hloubky vody rychlost dosahuje 80 km/h. Jelikož vlna má stálou energii, dosahuje stále větší výšku. Když tsunami dosáhne břeh, může být vysoká i několik desítek metrů a disponuje obrovskou ničivou silou. Za sebou může následovat několik vln, obvykle v 10-20 minutových časových intervalech.

V případě tsunami na břeh dorazí nejdříve údolí a ne hřbet vlny. Tehdy se moře stáhne v nevídané míře. Toto je jistou předzvěstí tsunami, ale pokud se objeví pouze pár minut před příjezdem hřbetu vlny, většinou není dostatek času na únik.

Pokud po zaznamenání zemětřesení se okamžitě nařídí poplach před tsunami, i na nejbližších březích mají před příchodem ničivé vlny 0,5-1 hodinu na útěk. V takovém případě je třeba z břehu okamžitě spěchat do výše položených oblastí.

Tsunami

  • oceánská deska
  • kontinentální deska
  • délka vlny - Vzdálenost od jednoho údolí k druhému údolí.
  • hřbet vlny - Vystupující část vlny.
  • údolí vlny - Propadlá část vlny.
  • amplituda - Výška vlny.

Pohled na tsunami z pobřeží

Pohled shora

Animace

Vyprávění

Tsunami je vlna s velkou vlnovou délkou a periodou. Vzniká tehdy, když se hladina moře změní působením náhlé síly. Značnou část tsunami v mořích a oceánech způsobují zemětřesení vznikající při ponoření tektonických desek.

Podmořské zemětřesení je doprovázeno značným vertikálním posunem tektonické desky, která je schopná zvednout i několik kilometrů tlustou vodní hladinu, a tak nad vertikálně posunutou deskou vzniká vlna. Tato vlna může energii uvolněnou během zemětřesení přenést na několik tisíců kilometrů přes celý oceán až na břeh.

Na rozdíl od povrchových vln způsobených větrem, u nichž se voda pohybuje pouze do hloubky několika metrů, tsunami zahrnuje jednu část celé vodní masy oceánu, tj. celý, několik kilometrů tlustý vodní sloup nacházející se v dané části oceánu udělá vertikální pohyb.

Zatímco vlnová délka vln způsobených větrem je 100-200 m, vlnová délka tsunami může dosáhnout na 5-6 km hluboké, otevřené vodě až 500 km. V tom případě, že hloubka moře je mnohem menší než vlnová délka, rychlost šíření vlny určuje hloubka vody.
Na základě těchto skutečností se tsunami řítí na otevřené vodě rychlostí 800 km/h, což odpovídá rychlosti dopravního letadla. Avšak výška vlny nepřesahuje jeden metr, proto si ji lodi ani nevšimnou.
Útlum vln je nepřímo úměrný vlnové délce, proto tsunami může projít vzdálenost několika tisíc kilometrů pouze s malou ztrátou energie.

Rychlost závislá na hloubce značně klesá v mělkých vodách v blízkosti břehu: v případě 50 m hloubky vody rychlost dosahuje 80 km/h. Jelikož vlna má stálou energii, dosahuje stále větší výšku. Když tsunami dosáhne břeh, může být vysoká i několik desítek metrů a disponuje obrovskou ničivou silou. Za sebou může následovat několik vln, obvykle v 10-20 minutových časových intervalech.

V případě tsunami na břeh dorazí nejdříve údolí a ne hřbet vlny. Tehdy se moře stáhne v nevídané míře. Toto je jistou předzvěstí tsunami, ale pokud se objeví pouze pár minut před příjezdem hřbetu vlny, většinou není dostatek času na únik.

Pokud po zaznamenání zemětřesení se okamžitě nařídí poplach před tsunami, i na nejbližších březích mají před příchodem ničivé vlny 0,5-1 hodinu na útěk. V takovém případě je třeba z břehu okamžitě spěchat do výše položených oblastí.

Související doplňky

Horká skvrna

Horké skvrny jsou oblasti zemské kůře, kde magma často stoupá na povrch a způsobuje sopečnou činnost.

Tektonické desky

Tektonické desky se mohou pohybovat vzájemně vůči sobě.

Vznik a fungování stratovulkánu

Stratovulkán se skláda z vrstev sopečného popela a úlomků, stejně jako a láva.

Charakteristické parametry zvukových vln

Tato animace vysvětluje nejdůležitější parametry vln, a to pomocí zvukových vln.

Krajina formována mořem

Mořská voda, jako vnější síla, hraje důležitou roli v rámci formování mořského pobřeží.

Mapa mořského dna

Na mořském dně je možné vidět hranice tektonických desek.

Moře a zálivy

Tato animace zobrazuje nejdůležitější moře a zátoky Země.

Přílivová elektrárna

Přílivové elektrárny využívají denní kolísání hladiny vody na výrobu elektrické energie.

Ropná plošina

Dlouhá trubka uprostřed věže proniká do oceánu, dokud nedosáhne vrstvu, která obsahuje olej.

Sopečná činnost

Během sopečné činnosti vystupuje ze zemské kůry na povrch magma.

Tornádo

Tornáda mají krátkou životnost, ale o to větší sílu, která dokáže způsobit obrovské škody.

Typy vln

Vlny hrají v mnoha oblastech našeho života nesmírně důležitou roli.

Vrása (pokročilý)

Boční tlaková síla způsobuje, že se na horninách tvoří vrásy. Tímto se tvoří vrásová pohoří.

Zemětřesení

Zemětřesení je jedním z nejničivějších přírodních jevů Země.

Systém ochrany před povodněmi

Ochranná hráze, nebo, v případě menších povodní, letní hráz zajišťuje ochranu proti povodňových škodám.

Mořské proudy

Mořské proudy tvoří velký dopravníkový oceánský pás, který ve výrazné míře ovlivňuje zemské klima.

Slapové jevy

Vzestup a pokles mořské hladiny v důsledku gravitační síly Měsíce.

Added to your cart.