Váš nákupní košík je prázdný

Nákup

Kusy: 0

Spolu: 0,00

0

Tornádo

Tornádo

Tornáda mají krátkou životnost, ale o to větší sílu, která dokáže způsobit obrovské škody.

Zeměpis

Klíčová slova

tornádo, větrný vír, vír, supercela, oblak, trychtýř, turbulence, vítr, bouře, cyklón, vzduch, proudění nahoru, zničení, déšť, krupobití, tuba, atmosférická fronta, fyzické geografie, zeměpis, příroda, _javasolt

Související doplňky

Scénky

Tornádo

  • tornádo
  • mraková stěna
  • pásmo ničení
  • poškozené budovy
  • nepoškozené budovy

Tornádo je vzduchový sloup s intenzivním vířením, který sestupuje ze spodní části bouřkového oblaku a dotýká se zemského povrchu. Jeho průměr může dosahovat od několika metrů až po několik kilometrů. Tornáda mají krátkou životnost, ale o to větší sílu, která dokáže způsobit obrovské škody.

Rizikové oblasti

  • Tichý oceán
  • Atlantský oceán
  • Indický oceán
  • Severní ledový oceán
  • teplý vzduch - Teplé a vlhké vzduchové hmoty přicházející z jihu proudí v blízkosti povrchu.
  • studený vzduch - Proudění ve vysokých nadmořských výškách přináší ze západu studené, suché vzduchové hmoty.
  • Afrika
  • Antarktida
  • Austrálie a Oceánie
  • Asie
  • Jižní Amerika
  • Severní Amerika
  • Evropa

Tornádo může vzniknout na kterémkoliv kontinentu, výjimkou je pouze Antarktida. V největším počtu se však vyskytují ve střední oblasti USA, na Velkých prériích, a to kvůli geografickým podmínkám daného regionu. Setkávají se tam totiž různé vzduchové hmoty: studený, suchý vzduch ze západu se setkává s teplým, vlhkým vzduchem přicházejícím z jihu od Mexického zálivu.

Supercela

  • teplý vzduch
  • studený vzduch
  • vzestupný vzdušný proud
  • horizontální vír
  • vertikální vír
  • cyklónové víření
  • krupobití
  • déšť

Většina tornád se tvoří ze supercel, tj. z rotujících bouřkových oblaků. Jejich vznik se váže k silnému, vertikálnímu vzestupnému vzdušnému proudu, tzv. konvekci.
Větry s různou výškou vanou z různých směrů a různou rychlostí. Tento jev nazývaný jako střih větru vytváří vzduchový sloup rotující rovnoběžně se zemským povrchem. Zvedající síla bouřkového oblaku zvedá rotující sloup směrem nahoru. Na bocích vzestupného vzdušného proudu se vytvoří dva víry rotující opačným směrem: obvykle se zachová cyklonicky rotující vír (na severní polokouli je to vír rotující proti směru hodinových ručiček a na jižní polokouli ve směru hodinových ručiček) a ten druhý zaniká. Vzniká tak vír s vertikální osou, čili rotující vzestupný vzdušný proud.

Od vzniku až po zánik

  • vzestupný vzdušný proud - Na vnější části tornáda se vzduch pohybuje směrem nahoru.
  • sestupný vzdušný proud - Vzduch proudí ve středu směrem k zemskému povrchu a nahrazuje vzduch proudící směrem nahoru.
  • prach
  • trychtýř

Tornádo může vzniknout tehdy, když vzestupný vzdušný proud již rotuje a z povrchu dostává další přísun teplého a vlhkého vzduchu. V supercele vzduchovou hmotu stoupající vzhůru uprostřed víru doplňuje vzduchová hmota klesající dolů. Jak se v supercele vířící pohyb s vertikální osou zužuje, rotace se stává stále intenzivnější. Pokud je intenzita dostatečně velká, ze supercely vystoupí trychtýř. Pokud trychtýř dosáhne zemský povrch, nazývá se tornádem.
Tornádo ze zemského povrchu nasává prach a trosky, které spodní část trychtýře zabarvují na tmavě. Tornádo rychle slábne, jeho obvod se zmenšuje a nakonec zcela zanikne.

Stupně

  • EF0 - Míra ničení: poškozené střechy; zlámané větve stromů, vyrvané mělce kořenící stromy.
  • EF1 - Míra ničení: větší škody na střechách; rozbitá okna; poškozené dveře; otáčí prefabrikované domy.
  • EF2 - Míra ničení: stržené střechy; zcela zničené mobilní domy; vyvrácené a vylámané větší stromy; ve vzduchu poletují menší předměty.
  • EF3 - Míra ničení: z budov mohou zmizet celá patra; vážné škody i v případě větších budov; převrácené vlaky; většina stromů je vyvrácena.
  • EF4 - Míra ničení: budovy jsou zhroucené; ve vzduchu poletují střechy a auta.
  • EF5 - Míra ničení: několikapatrové a železobetonové budovy jsou zhroucené; ve vzduchu poletují i těžká vozidla.
  • 105-137 km/h
  • 138-178 km/h
  • 179-218 km/h
  • 219-266 km/h
  • 267-321 km/h
  • ˃ 322 km/h
  • lehké
  • mírné
  • značné
  • vážné
  • zničující
  • ohromující

Tornádo trvá naštěstí pouze několik minut. Za těchto pár minut však dokáže způsobit vážné škody. Tři čtvrtiny tornád dosahují nižší rychlost než 180 km/h, a tak způsobují pouze mírné škody. Rychlost větru může však dosáhnout i několik stovek km/h: tornádo tehdy dokáže způsobit obrovské ničení a zbourat i celé domy.
Na charakterizování tornád se používá upřesněna verze Fujitově stupnice, kterou vypracoval meteorolog japonského původu. Tato stupnice má šest kategorií, které byly sestaveny podle síly větru a míry ničení.

Animace

Související doplňky

Globální cirkulace atmosféry

Rozdíl mezi teplotou v polárních a rovníkových oblastech způsobuje cirkulace atmosféry, která je ovlivněna řadou faktorů, včetně rotace Země.

Vznik a druhy oblaků

Z odpařené vody se tvoří mraky, které mají různý tvar a jejichž voda dopadá zpět na povrch Země ve formě srážek

Cyklóna a anticyklóna

Cyklóny jsou velké plochy cirkulujícího vzduchu s mraky a srážky, které se vytvářejí v jeho středu.

Tropické cyklóny

Cyklóny jsou velké plochy zvířeného vzduchu s oblaky doprovázené silným deštěm.

Blýskání

Blesk je elektrický výboj vznikající v atmosféře, který je doprovázen emisí světla a hřměním.

Místní vetři

Mezi nejdůležitější místní větry patří bříza, föhn, bóra, horský a dolinový vítr, ledovcový vítr.

Struktura Země (pokročilá)

Země se skládá z několika geosferických vrstev.

Teplá fronta, studená fronta

Při setkání teplého a studeného vzduchu se vytvoří teplá nebo studená fronta.

Sopečná činnost

Během sopečné činnosti vystupuje ze zemské kůry na povrch magma.

Tsunami

Vlny tsunami jsou až několik metrů vysoké vlny s obrovskou ničivou silou.

Zemětřesení

Zemětřesení je jedním z nejničivějších přírodních jevů Země.

Added to your cart.