Váš nákupní košík je prázdný

Nákup

Kusy: 0

Spolu: 0,00

0

Svíčka

Svíčka

Lidstvo používá svíčky na svícení již od pravěku.

Fyzika

Klíčová slova

Svíčka, Spalování, plamenem, plazma, spalin, termodynamika, Rychlé, knot, vosk, čelo plamene, plamen, uvolňování tepla, kyslík, vodík, uhlí, oxid uhličitý, vodní pára, reakce, fyzika

Související doplňky

Scénky

Svíčka

Struktura

  • tuhý vosk - Při pokojové teplotě je tuhý, hoří pouze v plynném skupenství. Plamen svíčky ho při hoření roztaje.
  • roztavený vosk - Okraj z tuhého vosku zabraňuje jeho tečení. Průběžně se vstřebává do vrchní části knotu.
  • knot - Kvůli kapilaritě nasává roztavený vosk, který se pak vlivem tepla odpaří a spálí.

Knot

  • roztavený vosk - Okraj z tuhého vosku zabraňuje jeho tečení. Průběžně se vstřebává do vrchní části knotu.
  • knot - Kvůli kapilaritě nasává roztavený vosk, který se pak vlivem tepla odpaří a spálí.
  • čelo plamene - Povrch plamene. Kolem něj probíhá hoření, tj. dochází zde k reakci mezi částicemi sazí, které vznikají uvnitř plamene a kyslíkem, který se nachází ve vzduchu. Při této reakci vzniká CO₂ a voda.
  • vnitřek plamene - Nedostává se sem kyslík, protože se spotřebuje při hoření v čele plamene. Avšak dostává se sem teplo vyprodukované během hoření.

Příčina spalování

  • tepelná ztráta
  • kyslík
  • odpařující se vosk - Jeho produkty rozkladu (vodík, uhlík) shoří v plameni svíčky.
  • vodík
  • uhlík
  • oxid uhličitý
  • vodní pára

Animace

  • tuhý vosk - Při pokojové teplotě je tuhý, hoří pouze v plynném skupenství. Plamen svíčky ho při hoření roztaje.
  • roztavený vosk - Okraj z tuhého vosku zabraňuje jeho tečení. Průběžně se vstřebává do vrchní části knotu.
  • knot - Kvůli kapilaritě nasává roztavený vosk, který se pak vlivem tepla odpaří a spálí.
  • roztavený vosk - Okraj z tuhého vosku zabraňuje jeho tečení. Průběžně se vstřebává do vrchní části knotu.
  • knot - Kvůli kapilaritě nasává roztavený vosk, který se pak vlivem tepla odpaří a spálí.
  • čelo plamene - Povrch plamene. Kolem něj probíhá hoření, tj. dochází zde k reakci mezi částicemi sazí, které vznikají uvnitř plamene a kyslíkem, který se nachází ve vzduchu. Při této reakci vzniká CO₂ a voda.
  • vnitřek plamene - Nedostává se sem kyslík, protože se spotřebuje při hoření v čele plamene. Avšak dostává se sem teplo vyprodukované během hoření.
  • tepelná ztráta
  • kyslík
  • odpařující se vosk - Jeho produkty rozkladu (vodík, uhlík) shoří v plameni svíčky.
  • vodík
  • uhlík
  • oxid uhličitý
  • vodní pára

Vyprávění

Lidé již od starověku používají svíčky jako zdroj světla. Ačkoliv jejich význam ve vyspělém světě poklesl, i dnes je najdeme ve většině domácností. V minulosti se vyráběly z loje a včelího vosku. Dnes se obvykle používá parafínový vosk, který je v tuhém stavu nehořlavý.

Při zapálení svíčky vnější tepelný zdroj hoření svíčky spustí tavením a zapálením menšího množství vosku.

Podélnou osou svíčky prochází knot. Hoření svíčky způsobuje tání vosku kolem knotu. Okraj z tuhého vosku zabraňuje tečení roztaveného vosku.

Knot kvůli kapilaritě nasává roztavený vosk, který se pak v knotu vlivem tepla odpaří a spálí. Roztátý vosk průběžně ubývá, plamen se posouvá směrem dolů a způsobuje tání dalších vrstev vosku.

Povrch plamene se označuje jako čelo plamene. Kolem něj probíhá hoření, tj. dochází zde k reakci mezi částicemi sazí, které vznikají uvnitř plamene a kyslíkem, který se nachází ve vzduchu. Při této reakci vzniká oxid uhličitý a voda. Kyslík se nedostává do nitra plamene, protože se spotřebuje při hoření v čele plamene. Dostává se tam však teplo vyprodukované během hoření.

Vosk, který se odpařuje z knotu vlivem tepla, se rozkládá. Z produktu rozkladu se následně tvoří částice sazí, které se rozžhavují: to způsobuje žlutou barvu plamene. Částice sazí projdou přes čelo plamene, dostanou se do plynu bohatého na kyslík a shoří tam. Pokud knot přivádí do plamene příliš mnoho vosku, vznikající saze neshoří a svíčka hoří čadivým plamenem.

Související doplňky

Reakce vodíku s kyslíkem

Směsí vodíku a kyslíku vzniká peroxid vodíku. Při zapálení exploduje.

Hasiči

Tato animace prezentuje konstrukci hasičského auta.

Kyslík (O₂) (střední stupeň)

Je bezbarvý plyn bez zápachu, důležitá součást atmosféry, nezbytná k udržení zemského života.

Oxid uhličitý (CO₂) (střední stupeň)

Je to bezbarvý plyn bez zápachu. Hustota plynu je větší než hustota vzduchu. Nezbytné pro fotosyntézu rostlin.

Surface tension

Surface tension is the property of a liquid that allows it to obtain the smallest surface area possible.

Voda (H₂O)

Voda je velmi stabilní sloučenina vodíku a kyslíku. Je základní podmínkou pro existenci života. V přírodě se vyskytuje ve třech skupenstvích.

Fázový přechod

Fázový přechod je přeměna látky z jednoho skupenství do druhého.

Added to your cart.