Váš nákupní košík je prázdný

Nákup

Kusy: 0

Spolu: 0,00

0

Sluneční soustava, planety

Sluneční soustava, planety

Kolem Slunce obíhá na oběžné dráze 8 planet.

Zeměpis

Klíčová slova

planeta, Solární Systém, Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptune, Planety, plynný obr, skalnatá planeta, trpasličí planeta, asteroid, asteroidů, Slunce, Hvězda, astronomický objekt, měsíc, Mléčná Dráha, Oběhová soustava, Rotace, Spirální galaxie, astronomie, zeměpis

Související doplňky

Scénky

Sluneční soustava

Merkur

Merkur je jedna z planet sluneční soustavy, Slunci nejbližší vnitřní planeta, která je i nejmenší planetou sluneční soustavy. Je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan. Planeta je složena především z hornin (terestrická planeta). Kvůli železnému jádru je Merkur druhou nejhustší planetou (5,43 g/cm³). Při pohledu ze Země je vždy blízko ke Slunci, nevzdaluje se od Slunce nikdy dále než na 22° a podobně jako u Měsíce je možné u Merkuru pozorovat měnící se fáze.

Venuše

Venuše je jednou z planet sluneční soustavy a druhou vnitřní planetou od Slunce. Planeta složena především z hornin (terestrická) má vysokou hustotu (5,25 g/cm³). Svou velikostí a hmotností se velmi podobá Zemi, proto ji často nazývají i sestrou Země.

Země

Země je třetí planetou od Slunce v rámci sluneční soustavy. Z hlediska velikosti je v pořadí pátou planetou. Země je terestrickou planetou s největším průměrem, hmotností a hustotou. Země je dosud jedinou známou planetou ve vesmíru, na které existuje život. Podle současných poznatků vznikla před 4,57 miliardami let a život se na ní objevil po uplynutí jedné miliardy let.

Mars

Mars je čtvrtá planeta od Slunce ve sluneční soustavě, poslední z vnitřních planet. Je 1,52-krát dále od Slunce než Země. Průměr planety je přibližně polovina průměru Země, její hmotnost je asi desetina hmotnosti Země. Je to terestrická planeta (planeta podobná Zemi).

Jupiter

Jupiter je pátá planeta od Slunce, druhá od Země, nejbližší z vnějších planet. Je to největší planeta sluneční soustavy, její průměr je 142 984 km. Hmotnost Jupiteru je dva a půl krát více než hmotnost ostatních planet dohromady

Saturn

Saturn je druhou největší planetou sluneční soustavy, nápadnou vnější planetou. Je to plynný obr (planeta podobná Jupiteru).

Saturn je nejvíce zploštělá planeta, což je výsledkem jeho rychlé rotace a nízké hustoty. V sluneční soustavě má nejnižší hustotu tato planeta, je jedinou planetou, jejíž hustota je nižší než hustota vody (0,69 g/cm³).

Uran

Uran je jedním z plynných obrů sluneční soustavy (planeta podobná Jupiteru), čtvrtou planetou od Země a zároveň vnější planetou. Jeho atmosféru tvoří vodík (83%) a helium(15%), ale obsahuje také metan a amoniak. Metan v horní části atmosféry pohlcuje červené světlo, díky čemuž má planeta světlou modrozelenou barvu. Je vidět pouze několik detailů z jeho povrchu. Oblaky se pohybují podél zeměpisných šířek stejně, jako v případě Jupitera a Saturnu, ale jsou mnohem světlejší.

Neptun

Neptun je vnější planetou a zároveň nejvzdálenější planetou sluneční soustavy. Je 30krát vzdálenější od Slunce než Země. Obíhá téměř po kruhové dráze. Je nejmenším plynným obrem. Tato planeta je velmi podobná Uranu.

Animace

Rotační osy

Terestrické planety

Plynní obři

Vyprávění

Slunce představuje jednu z 200 miliard hvězd, které se nacházejí v Mléčné dráze. Najdeme je v disku naší spirální galaxie s příčkou, ve spirálovém rameni Orionu. Slunce spolu s celou sluneční soustavou obíhá ve vzdálenosti 27 000-28 000 světelných let od středu disku, jehož poloměr činí 50 000 světelných let. Slunce jeden celý oběh uskuteční za přibližně 240 milionů let. Prostředí sluneční soustavy je dosti řídké, nejbližší hvězdy - Proxima Centauri a dvojitá soustava Alfa Centauri - jsou vzdáleny 4,2-4,4 světelných let, a v okruhu 10 světelných let se dohromady nachází pouze 11 hvězd.

Sluneční soustavou se rozumí Slunce spolu s většími a menšími astronomickými objekty, které kolem něj obíhají. Sluneční soustava představuje prostor, ve kterém dominuje gravitační pole Slunce. Je to koule s poloměrem o velikosti asi 2 světelných let. Na její hranici se gravitace Slunce rovná již jen gravitaci nejbližších hvězd. Sluneční soustavu zcela vyplňuje sluneční vítr, soustavné proudění elektricky nabitých částic vylučovaných Sluncem.

Sluneční soustavu tvoří následující astronomické objekty: Slunce, planety, měsíce těchto planet, asteroidy a komety, meteoroidy a meziplanetární hmota (prach a plyn). Kolem Slunce obíhá osm planet, šest z nich je doprovázeno měsíci. Výjimkou je Merkur a Venuše.

Pořadí planet podle jejich vzdálenosti od Slunce: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun. Planety lze rozdělit do dvou značně rozdílných skupin : známe 4 terestrické planety, tj. planety podobné Zemi a 4 plynné planety, tedy planety podobné Jupiteru. Terestrické planety se nacházejí blíže ke Slunci, jsou menší, jejich hmota je hustší, točí se pomaleji, jejich atmosféra je tenčí a mají slabší magnetické pole.

Všechny planety obíhají kolem Slunce v téměř stejné rovině a stejném směru, jejich pohyb je přímý, což znamená, že se pohybují při pohledu ze severního pólu Země proti směru hodinových ručiček. S výjimkou Venuše a Uranu je směr jejich rotace také přímý. Ve stejném směru se točí i Slunce.

Planety drží na jejich eliptické dráze gravitace Slunce. Hmotnost Slunce je 750-krát větší než celková hmotnost planet. Gravitační síla působí i mezi planetami, proto vzájemně ovlivňují svůj pohyb. Výsledkem toho je, že v údajích jejich oběžné dráhy se mohou objevit pomalé, menší změny.

Ve sluneční soustavě se kromě planet nacházejí miliardy menších astronomických objektů. Asteroidy se vyskytují všude, mnoho z nich má dráhu, která protíná dráhu Země. Většina asteroidů se nachází ve dvou samostatných zónách. Vnitřní pásmo asteroidů najdeme mezi Marsem a Jupiterem; obsahuje nejméně 1 milion asteroidů větších než 1 km. Vnější tzv. Kuiperův pás se nachází za dráhou Neptunu, bylo v něm dosud objeveno několik tisícovek planetek podobných Plutu, které obsahují hodně ledu.

Pluto od roku 2006 oficiálně není planetou. Pluto a několik větších planetek je řazeno k tzv. trpasličím planetám. Oběžné dráhy většiny komet se zcela liší od těch, které mají ostatní objekty: pohybují se po velmi prodloužených eliptických drahách a v odlišné rovině jako planety. Jádro komety s obvyklým průměrem 5-20 km je zamrzlé; když se jeho ledová hmota přiblíží ke Slunci, přemění se na plyn a vznikne tak vzácný a poutavý ocas. Vlivem slunečního větru ocas směřuje od Slunce. Ve vnějším prostoru sluneční soustavy, ve vzdálenosti 0,5-2 světelných let, v tzv. Oortově oblaku obíhá několik miliard komet.

Od roku 1995 bylo objeveno množství planet obíhajících kolem několika set hvězd, jsou to tzv. exoplanety. Ve většině těchto soustav obíhá v blízkosti hvězdy obří planeta, takže se nepodobají naší sluneční soustavě.

Související doplňky

Keplerovy zákony pohybu planet

Tři důležité zákony popisující pohyb planet byly formulovány Johannesem Keplerem.

Mléčna dráha

Průměr naší galaxie je přibližně 100 tisíc světelných let, obsahuje více než 100 miliard hvězd, z kterých jednou je Slunce.

Naši astronomičtí sousedé

Představení sousedních planet, hvězd a galaxií.

Planety, velikosti

Kolem Sluneční dráhy obíhají terestiálne planety, a joviální planety (plynní obři).

Slunce

Průměr Slunce je asi 109 násobek průměru Země. Většina z jeho hmotnosti se skládá z vodíku.

Uran

Uran je 7 planeta od Slunce typu Jupiter, čili patří mezi plynné obři.

Vývoj nebeské mechaniky

Animace představuje dílo astronomů a fyziků, kteří změnili náš pohled na vesmír.

Život sluneční soustavy

Slunce a planety byly vytvořeny kondenzací oblaku plynu před asi 4,5 miliardami let.

Dílna Galilea Galileiho

Galileo Galilei obohatil fyziku a astronomii o důležité poznatky.

Jupiter

Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, má dva a půl krát větší hmotnost než všechny ostatní planety dohromady.

Komety

Komety jsou působivé astronomické objekty, které obíhají kolem Slunce.

Měření času

První kalendáře a nástroje na měření času již byly používány i v civilizacích starověkého Východu.

Mars

Na rudé planetě zkoumají stopy po vodě a životě.

Merkur

Merkur je nejvnitřnější a nejmenší planetou sluneční soustavy.

Mise Apollo 15 (Lunární vozítko)

Animace ukazuje dvoumístné Lunární vozítko používané v misi Apollo 15.

Neptun

Neptun je nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy, a nejmenší z plynných obrů.

Saturn

Saturn je druhá největší planeta sluneční soustavy, je snadno rozpoznatelná svým prstencem.

Soustava Pluto–Charon

Charon je měsíc trpasličí planety Pluto.

Stav beztíže

Kosmická loď během své dráhy je ve stálém stavu volného pádu.

Venuše

Venuše je druhá planeta od Slunce, po Měsíci je to nejjasnější objekt na noční obloze.

Voyager kosmické sondy

Kosmické sondy Voyager byly první umělé objekty které opustily Sluneční soustavu. Shromažďují údaje o vesmíru a nesou s sebou elektronickou desku...

Zajímavá fakta z geografie - Astronomie

Naše sluneční soustava nám nabízí mnoho zajímavých faktů.

Země

Země je skalnatá planeta s pevnou kůrou a kyslíkem v atmosféře.

Hubbleův vesmírný dalekohled

Hubbleův vesmírný dalekohled je umístěn mimo zemské atmosféry.

Měsíční fáze

Během oběžné dráhy se viditelnost osvětlených částí Země neustále mění.

Měsíc

Měsíc je jediná přirozená družice Země.

Mise Dawn

Zmapováním Vesty a Ceresu můžeme získat informace o raném období sluneční soustavy a o formování terestrických planet.

Newtonovy pohybové zákony

Animace znázorňuje Newtonovy tři pohybové zákony, které způsobily převrat ve fyzice.

Přistání na Měsíci: 20.července 1969

Neil Armstrong, jeden ze členů posádky Apolla-11 byl první člověk, který vkročil na Měsíc.

Putování Slunce po významných rovnoběžkách Země

Zdánlivý pohyb Slunce je výsledkem rotace Země kolem vlastní osy.

Typy satelitů

Satelity na oběžné dráze kolem Země mohou být použity pro civilní a vojenské účely.

Cesta Jurije Gagarina do vesmíru (1961)

První člověk, který vzlétl do vesmíru byl Gagarin. Svůj kosmický let odstartoval 12. dubna 1961 v lodi Vostok 1 ze sovětského kosmodromu Bajkonur.

Expedice Mars

Kosmické sondy a Mars vozítka zkoumají strukturu Marsu a případné stopy života.

Medzinárodní vesmírná stanice

Mezinárodní vesmírná stanice je obytný satelit postavený ve spolupráci s 16 zeměmi.

Mise Cassini-Huygens (1997-2017)

Planetární sonda Cassini zkoumala Saturn a jeho měsíce téměř 20 let.

Mise New Horizons

Kosmickou sondu New Horizons vypustili v roce 2006. Jejím úkolem bylo zkoumat Pluto a Kuiperův pás.

Působení sil

Animace nám představí jak působí síly na různé typy vozidel.

Struktura Země (pokročilá)

Země se skládá z několika geosferických vrstev.

Added to your cart.