Váš nákupní košík je prázdný

Nákup

Kusy: 0

Spolu: 0,00

0

Panamský průplav

Panamský průplav

Panamský průplav je umělá plavební cesta, která byla vytvořena na zkrácení lodních cest mezi Tichým a Atlantským oceánem.

Zeměpis

Klíčová slova

Panamský průplav, Panama, Kanál, Vodní doprava, zámkový systém, V propusti, obchod, lodní, nákladní doprava, Trasy, doprava, logistika, Amerika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Střední Amerika, Tichý oceán, karibský, kapacitu, uzel, Atlanti-óceán, Colón, infrastruktura, globální, hospodářství, Země, společnost, Humánní geografie, síť, globalizace, zeměpis, Země světa, technika

Související doplňky

Scénky

Uzly v námořní dopravě

  • Øresund
  • Bospor
  • Suezský průplav
  • Hormuzský průliv
  • Mandeb
  • Malacký průliv
  • Panamský průplav
  • Mys Dobré naděje
  • Hornský mys
  • Gibraltarský průliv
  • La Manche
  • Afrika
  • Evropa
  • Asie
  • Austrálie
  • Severní Amerika
  • Jižní Amerika
  • Atlantský oceán
  • Tichý oceán
  • Indický oceán

Panamský průplav je umělá plavební cesta. Postavena byla na zkrácení lodních cest při úzké Panamské šíji, která spojuje Severní a Jižní Ameriku. Průplav, který byl předán v roce 1914, spojuje Tichý oceán s Karibským mořem.

Panamský průplav

  • Tichý oceán
  • Karibské moře
  • Colón
  • Panama
  • Limonský záliv
  • Plavební komory Gatún
  • Plavební komory Agua Clara
  • Řeka Chagres
  • Gatúnské jezero
  • železniční trať
  • lodní trasa
  • Culebra Cut
  • Plavební komory Pedro Miguel
  • Plavební komory Miraflores
  • Plavební komory Cocol
  • Bridge of the Americas

Průplav začali budovat Francouzi v roce 1881. Stavební práce řídil Ferdinand de Lesseps, který vedl i výstavbu Suezského průplavu. Tato investice však zkrachovala, protože se objevily finanční problémy, které souvisely s podhodnocením nákladů. Způsobilo to nesprávné posouzení geografických a klimatických podmínek. Nejtěžším úkolem bylo vykopat Culebra Cut, umělé údolí protínající kontinentální předělení. V roce 1904 tento projekt převzali Američané a oni ho i dokončili.

Dokončený průplav měl délku cca. 80 km: tvořilo ho několik umělých jezer, přírodních a umělých kanálů a tři systémy plavebních komor. Do roku 1999 byl pod kontrolou Spojených států, kdy ho pod své řízení převzal stát Panama. V roce 2010 jím proplula miliontá loď.

Rostoucí lodní provoz a rozměry lodí vyžadovaly rozšíření průplavu. Byly potřebné širší a hlubší plavební komory, které měly umožnit i proplavení větších lodí. Postavili dva nové systémy plavebních komor a rozšířily Culebra Cut, respektive rozšířili a prohloubili i umělá jezera. Rozšíření průplavu bylo dokončeno v roce 2016.

Rozměry lodí

  • Panamax
  • 294 m
  • 32 m
  • Neopanamax
  • 366 m
  • 49 m

Před rozšířením přes průplav mohli proplouvat lodě typu Panamax. Toto pojmenování poukazuje na to, že rozměry lodí Panamax byly navrženy tak, aby mohli proplout přes Panamský průplav. Odkdy je průplav rozšířen, umí přes něj proplouvat už i lodě typu Neopanamax, které mají podstatně větší rozměry a přepravní kapacitu jako lodě Panamax.

Pohled z boku

  • Plavební komory Miraflores
  • Jezero Miraflores
  • Plavební komory Pedro Miguel
  • Gatúnské jezero
  • Plavební komory Gatún
  • 26 m

Systémy plavebních komor, které se nacházejí v tomto průplavu, přemosťují výškový rozdíl 26 m. Každý systém sestává z několika plavebních komor, během jednoho projíždění loď je vyzvednuta a spuštěna třikrát.
Plavba přes starší plavební komory je vyřešena pomocí elektrických lokomotiv. Proplavení přes nové plavební komory umožňují remorkéry. Navigace v ostatních částech průplavu je úkolem lodivodů. Proplavení jedné lodě vyžaduje 8-10 hodin.

Alternativní trasy

  • New York
  • Panamský průplav
  • Hornský mys
  • San Francisco
  • Šanghaj
  • 30 500 km
  • 19 500 km
  • 8 400 km
  • 21 000 km
  • 4 700 km

Bez tohoto průplavu by lodní trasa z Asie po východní břeh amerického kontinentu byla delší o několik tisíců kilometrů, respektive Panamský průplav zkracuje trasu lodí i mezi východním a západním pobřežím Ameriky. Přestože železniční přeprava mezi východním a západním břehem Severní Ameriky využívá kratší trasu a vyžaduje méně času, přeprava lodí je hospodárnější, protože loď dokáže přepravit několikanásobek nákladu převáženého nákladním vlakem.

Údaje

  • Hlavní obchodní trasy
  • Spotřeba vody
  • Provoz
  • Typy lodí

Trasy

Více než polovina lodí, které procházejí přes Panamský průplav, převáží náklad mezi Asií a východním břehem Severní Ameriky, ale významný je i námořní provoz mezi západním pobřežím Jižní Ameriky a východním pobřežím Severní Ameriky, respektive mezi Evropou.

Spotřeba vody

Plavební komoru naplní vodou za méně než osm minut. Vybudováním nových plavebních komor se ztráta vody snížila o téměř 10%. 60% spotřebované vody recyklují.

Provoz

Počet lodí procházejících přes průplav - s výjimkou období II. světové války - se soustavně zvyšoval až do let 1980, ale od té doby stagnuje. Množství přepravovaného nákladu však stále roste, a to díky zvyšující se kapacitě lodí.

Typy lodí

Přes Panamský průplav přecházejí zejména kontejnerové lodě. Přes staré plavební komory, které byly postaveny před rozšířením průplavu, se přepravuje hlavně suchý materiál a chemické látky, zatímco v případě nových plavebních komor, otevřených v roce 2016, dominuje přeprava plynu.

Vyprávění

Panamský průplav je umělá plavební cesta. Postavena byla na zkrácení lodních cest při úzké Panamské šíji, která spojuje Severní a Jižní Ameriku. Průplav, který byl předán v roce 1914, spojuje Tichý oceán s Karibským mořem.

Průplav začali budovat Francouzi v roce 1881. Stavební práce řídil Ferdinand de Lesseps, který vedl i výstavbu Suezského průplavu. Tato investice však zkrachovala, protože se objevily finanční problémy, které souvisely s podhodnocením nákladů. Způsobilo to nesprávné posouzení geografických a klimatických podmínek. Nejtěžším úkolem bylo vykopat Culebra Cut, umělé údolí protínající kontinentální předělení. V roce 1904 tento projekt převzali Američané a oni ho i dokončili.

Dokončený průplav měl délku cca. 80 km: tvořilo ho několik umělých jezer, přírodních a umělých kanálů a tři systémy plavebních komor. Do roku 1999 byl pod kontrolou Spojených států, kdy ho pod svá řízení převzal stát Panama. V roce 2010 jím proplula miliontá loď.

Rostoucí lodní provoz a rozměry lodí vyžadovaly rozšíření průplavu. Byly potřebné širší a hlubší plavební komory, které měly umožnit i proplavení větších lodí. Postavili dva nové systémy plavebních komor a rozšířily Culebra Cut, respektive rozšířili a prohloubili i umělá jezera. Rozšíření průplavu bylo dokončeno v roce 2016.

Před rozšířením přes průplav mohli proplouvat lodě typu Panamax. Toto pojmenování poukazuje na to, že rozměry lodí Panamax byly navrženy tak, aby mohli proplout přes Panamský průplav. Odkdy je průplav rozšířen, umí přes něj proplouvat už i lodě typu Neopanamax, které mají podstatně větší rozměry a přepravní kapacitu jako lodě Panamax.

Systémy plavebních komor, které se nacházejí v tomto průplavu, přemosťují výškový rozdíl 26 m. Každý systém sestává z několika plavebních komor, během jednoho projíždění loď je vyzvednuta a spuštěna třikrát.
Plavba přes starší plavební komory je vyřešena pomocí elektrických lokomotiv. Proplavení přes nové plavební komory umožňují remorkéry. Navigace v ostatních částech průplavu je úkolem lodivodů. Proplavení jedné lodě vyžaduje 8-10 hodin.

Bez tohoto průplavu by lodní trasa z Asie po východní břeh amerického kontinentu byla delší o několik tisíců kilometrů, respektive Panamský průplav zkracuje trasu lodí i mezi východním a západním pobřežím Ameriky. Přestože železniční přeprava mezi východním a západním břehem Severní Ameriky využívá kratší trasu a vyžaduje méně času, přeprava lodí je hospodárnější, protože loď dokáže přepravit několikanásobek nákladu převáženého nákladním vlakem.

Více než polovina lodí, které procházejí přes Panamský průplav, převáží náklad mezi Asií a východním břehem Severní Ameriky, ale významný je i námořní provoz mezi západním pobřežím Jižní Ameriky a východním pobřežím Severní Ameriky, respektive mezi Evropou.

Plavební komoru naplní vodou za méně než osm minut. Vybudováním nových plavebních komor se ztráta vody snížila o téměř 10%. 60% spotřebované vody recyklují.

Počet lodí procházejících přes průplav - s výjimkou období II. světové války - se soustavně zvyšoval až do let 1980, ale od té doby stagnuje. Množství přepravovaného nákladu však stále roste, a to díky zvyšující se kapacitě lodí.

Přes Panamský průplav přecházejí zejména kontejnerové lodě. Přes staré plavební komory, které byly postaveny před rozšířením průplavu, se přepravuje hlavně suchý materiál a chemické látky, zatímco v případě nových plavebních komor, otevřených v roce 2016, dominuje přeprava plynu.

Související doplňky

Fungování plavebních komor

Plavební komora slouží pro překonání výškového rozdílu hladin vertikálním pohybem plavidla.

Interkontinentální doprava

Není jednoduché zajistit dopravu mezi dvěma částmi města, zejména pokud tyto dvě části jsou na...

Přílivová elektrárna

Přílivové elektrárny využívají denní kolísání hladiny vody na výrobu elektrické energie.

Geografické rozmístění obyvatelstva

Rozmístění obyvatelstva na Zemi je velmi nerovnoměrné. Jednotlivé oblasti jsou neobydlené,...

Promíchávání evropských národů

Během několika tisíciletí se v Evropě usadilo mnoho národů. Jejich způsob života se přizpůsobil...

Vodní elektrárna (Hooverova přehrada, USA)

Obrovská přehrada, postavená na řece Colorado v USA byla pojmenována po bývalém...

Investice na zelených a hnědých loukách

Novou nemovitost lze postavit na zcela prázdném území, nebo lze zrekonstruovat starou...

Struktura ekonomiky

Lidé den co den vykonávají různé profese. Ale jak se dají tyto profese kategorizovat?

Added to your cart.