Váš nákupní košík je prázdný

Nákup

Kusy: 0

Spolu: 0,00

0

Panamský průplav

Panamský průplav

Panamský průplav je umělá plavební cesta, která byla vytvořena na zkrácení lodních cest mezi Tichým a Atlantským oceánem.

Zeměpis

Klíčová slova

Panamský průplav, Panama, Kanál, Vodní doprava, zámkový systém, V propusti, obchod, lodní, přepravující zboží, Trasy, doprava, nákladní doprava, logistika, Amerika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Střední Amerika, Tichý oceán, karibský, kapacitu, uzel, Atlanti-óceán, Colón, infrastruktura, globální, hospodářství, Země, společnost, Humánní geografie, síť, globalizace, zeměpis, Země světa, technika

Související doplňky

Scénky

Uzly v námořní dopravě

  • Øresund
  • Bospor
  • Suezský průplav
  • Hormuzský průliv
  • Mandeb
  • Malacký průliv
  • Panamský průplav
  • Mys Dobré naděje
  • Hornský mys
  • Gibraltarský průliv
  • La Manche
  • Afrika
  • Evropa
  • Asie
  • Austrálie
  • Severní Amerika
  • Jižní Amerika
  • Atlantský oceán
  • Tichý oceán
  • Indický oceán

Panamský průplav je umělá plavební cesta. Postavena byla na zkrácení lodních cest při úzké Panamské šíji, která spojuje Severní a Jižní Ameriku. Průplav, který byl předán v roce 1914, spojuje Tichý oceán s Karibským mořem.

Panamský průplav

  • Tichý oceán
  • Karibské moře
  • Colón
  • Panama
  • Limonský záliv
  • Plavební komory Gatún - Část původního systému plavebních komor.
  • Plavební komory Agua Clara - Nové plavební komory postavené během rozšiřování průplavu.
  • Řeka Chagres
  • Gatúnské jezero - Umělé jezero, které bylo vytvořeno během výstavby průplavu.
  • železniční trať - Lodní trasa následovala železniční trať. Železniční trať musela být na některých místech pozměněna, protože na jednom úseku ji zaplavilo Gatúnské jezero.
  • lodní trasa
  • Culebra Cut - Vytvořili 14 km dlouhé umělé údolí.
  • Plavební komory Pedro Miguel - Část původního systému plavebních komor.
  • Plavební komory Miraflores - Část původního systému plavebních komor.
  • Plavební komory Cocol - Nové plavební komory postavené během rozšiřování průplavu.
  • Bridge of the Americas

Průplav začali budovat Francouzi v roce 1881. Stavební práce řídil Ferdinand de Lesseps, který vedl i výstavbu Suezského průplavu. Tato investice však zkrachovala, protože se objevily finanční problémy, které souvisely s podhodnocením nákladů. Způsobilo to nesprávné posouzení geografických a klimatických podmínek. Nejtěžším úkolem bylo vykopat Culebra Cut, umělé údolí protínající kontinentální předělení. V roce 1904 tento projekt převzali Američané a oni ho i dokončili.

Dokončený průplav měl délku cca. 80 km: tvořilo ho několik umělých jezer, přírodních a umělých kanálů a tři systémy plavebních komor. Do roku 1999 byl pod kontrolou Spojených států, kdy ho pod své řízení převzal stát Panama. V roce 2010 jím proplula miliontá loď.

Rostoucí lodní provoz a rozměry lodí vyžadovaly rozšíření průplavu. Byly potřebné širší a hlubší plavební komory, které měly umožnit i proplavení větších lodí. Postavili dva nové systémy plavebních komor a rozšířily Culebra Cut, respektive rozšířili a prohloubili i umělá jezera. Rozšíření průplavu bylo dokončeno v roce 2016.

Rozměry lodí

  • Panamax - Před rozšířením přes průplav mohl proplouvat pouze tento typ lodi. Kapacita této lodi je 4 500 TEU.
  • 294 m
  • 32 m
  • Neopanamax - Odkdy je průplav rozšířen, umí přes něj proplouvat i tento typ lodi. Kapacita této lodi je 13 000 TEU.
  • 366 m
  • 49 m

Před rozšířením přes průplav mohli proplouvat lodě typu Panamax. Toto pojmenování poukazuje na to, že rozměry lodí Panamax byly navrženy tak, aby mohli proplout přes Panamský průplav. Odkdy je průplav rozšířen, umí přes něj proplouvat už i lodě typu Neopanamax, které mají podstatně větší rozměry a přepravní kapacitu jako lodě Panamax.

Pohled z boku

  • Tichý oceán
  • Karibské moře
  • Plavební komory Miraflores
  • Jezero Miraflores
  • Plavební komory Pedro Miguel
  • Gatúnské jezero
  • Plavební komory Gatún
  • 26 m

Systémy plavebních komor, které se nacházejí v tomto průplavu, přemosťují výškový rozdíl 26 m. Každý systém sestává z několika plavebních komor, během jednoho projíždění loď je vyzvednuta a spuštěna třikrát.
Plavba přes starší plavební komory je vyřešena pomocí elektrických lokomotiv. Proplavení přes nové plavební komory umožňují remorkéry. Navigace v ostatních částech průplavu je úkolem lodivodů. Proplavení jedné lodě vyžaduje 8-10 hodin.

Alternativní trasy

  • Afrika
  • Evropa
  • Asie
  • Austrálie
  • Severní Amerika
  • Jižní Amerika
  • Atlantský oceán
  • Tichý oceán
  • Indický oceán
  • New York
  • Panamský průplav
  • Hornský mys
  • San Francisco
  • Šanghaj
  • 30 500 km
  • 19 500 km
  • 8 400 km
  • 21 000 km
  • 4 700 km

Bez tohoto průplavu by lodní trasa z Asie po východní břeh amerického kontinentu byla delší o několik tisíců kilometrů, respektive Panamský průplav zkracuje trasu lodí i mezi východním a západním pobřežím Ameriky. Přestože železniční přeprava mezi východním a západním břehem Severní Ameriky využívá kratší trasu a vyžaduje méně času, přeprava lodí je hospodárnější, protože loď dokáže přepravit několikanásobek nákladu převáženého nákladním vlakem.

Údaje

  • Hlavní obchodní trasy
  • Spotřeba vody
  • Provoz
  • Typy lodí

Trasy

Více než polovina lodí, které procházejí přes Panamský průplav, převáží náklad mezi Asií a východním břehem Severní Ameriky, ale významný je i námořní provoz mezi západním pobřežím Jižní Ameriky a východním pobřežím Severní Ameriky, respektive mezi Evropou.

Spotřeba vody

Plavební komoru naplní vodou za méně než osm minut. Vybudováním nových plavebních komor se ztráta vody snížila o téměř 10%. 60% spotřebované vody recyklují.

Provoz

Počet lodí procházejících přes průplav - s výjimkou období II. světové války - se soustavně zvyšoval až do let 1980, ale od té doby stagnuje. Množství přepravovaného nákladu však stále roste, a to díky zvyšující se kapacitě lodí.

Typy lodí

Přes Panamský průplav přecházejí zejména kontejnerové lodě. Přes staré plavební komory, které byly postaveny před rozšířením průplavu, se přepravuje hlavně suchý materiál a chemické látky, zatímco v případě nových plavebních komor, otevřených v roce 2016, dominuje přeprava plynu.

Animace

  • Øresund
  • Bospor
  • Suezský průplav
  • Hormuzský průliv
  • Mandeb
  • Malacký průliv
  • Panamský průplav
  • Mys Dobré naděje
  • Hornský mys
  • Gibraltarský průliv
  • La Manche
  • Tichý oceán
  • Karibské moře
  • Colón
  • Panama
  • Limonský záliv
  • Plavební komory Gatún - Část původního systému plavebních komor.
  • Plavební komory Agua Clara - Nové plavební komory postavené během rozšiřování průplavu.
  • Řeka Chagres
  • Gatúnské jezero - Umělé jezero, které bylo vytvořeno během výstavby průplavu.
  • železniční trať - Lodní trasa následovala železniční trať. Železniční trať musela být na některých místech pozměněna, protože na jednom úseku ji zaplavilo Gatúnské jezero.
  • lodní trasa
  • Culebra Cut - Vytvořili 14 km dlouhé umělé údolí.
  • Plavební komory Pedro Miguel - Část původního systému plavebních komor.
  • Plavební komory Miraflores - Část původního systému plavebních komor.
  • Plavební komory Cocol - Nové plavební komory postavené během rozšiřování průplavu.
  • Bridge of the Americas
  • Panamax - Před rozšířením přes průplav mohl proplouvat pouze tento typ lodi. Kapacita této lodi je 4 500 TEU.
  • 294 m
  • 32 m
  • Neopanamax - Odkdy je průplav rozšířen, umí přes něj proplouvat i tento typ lodi. Kapacita této lodi je 13 000 TEU.
  • 366 m
  • 49 m
  • Plavební komory Miraflores
  • Jezero Miraflores
  • Plavební komory Pedro Miguel
  • Gatúnské jezero
  • Plavební komory Gatún
  • 26 m
  • Afrika
  • Evropa
  • Asie
  • Austrálie
  • Severní Amerika
  • Jižní Amerika
  • Atlantský oceán
  • Tichý oceán
  • Indický oceán
  • New York
  • Panamský průplav
  • Hornský mys
  • San Francisco
  • Šanghaj
  • 30 500 km
  • 19 500 km
  • 8 400 km
  • 21 000 km
  • 4 700 km
  • Hlavní obchodní trasy
  • Asie – Východní pobřeží, USA 51,2%
  • Západní pobřeží, Jižní Amerika – Východní pobřeží, USA 17,5%
  • Západní pobřeží, Jižní Amerika – Evropa 10,6%
  • Západní pobřeží, Střední Amerika – Východní pobřeží, USA 7,8%
  • Evropa – Západní pobřeží, Severní Amerika 6%
  • Jiné 6,9%
  • Před rozšířením
  • Po rozšírení
  • Ztráta vody při jednom průjezdu
  • 79 olympijských plaveckých bazénů
  • 73 olympijských plaveckých bazénů
  • 1975 cisternových vozidel
  • 1825 cisternových vozidel
  • Provoz
  • 1914
  • 1929
  • 1944
  • 1959
  • 1974
  • 1989
  • 2004
  • 2016
  • počet tranzitů
  • 0
  • 2000
  • 4000
  • 6000
  • 8 000
  • 10 000
  • 12 000
  • 14 000
  • 16 000
  • 18 000
  • kapacita (milion tun)
  • 0
  • 50
  • 100
  • 150
  • 200
  • 250
  • 300
  • 350
  • Typy lodí (2016)
  • Starý systém plavebních komor
  • 22%
  • 3,2%
  • 6,2%
  • 4,5%
  • 20,4%
  • 7,3%
  • 14,7%
  • 5,5%
  • 1,7%
  • 14,5%
  • Nový systém plavebních komor
  • 64,3%
  • 22,8%
  • 6,7%
  • 4,5%
  • 1,3%

Vyprávění

Panamský průplav je umělá plavební cesta. Postavena byla na zkrácení lodních cest při úzké Panamské šíji, která spojuje Severní a Jižní Ameriku. Průplav, který byl předán v roce 1914, spojuje Tichý oceán s Karibským mořem.

Průplav začali budovat Francouzi v roce 1881. Stavební práce řídil Ferdinand de Lesseps, který vedl i výstavbu Suezského průplavu. Tato investice však zkrachovala, protože se objevily finanční problémy, které souvisely s podhodnocením nákladů. Způsobilo to nesprávné posouzení geografických a klimatických podmínek. Nejtěžším úkolem bylo vykopat Culebra Cut, umělé údolí protínající kontinentální předělení. V roce 1904 tento projekt převzali Američané a oni ho i dokončili.

Dokončený průplav měl délku cca. 80 km: tvořilo ho několik umělých jezer, přírodních a umělých kanálů a tři systémy plavebních komor. Do roku 1999 byl pod kontrolou Spojených států, kdy ho pod svá řízení převzal stát Panama. V roce 2010 jím proplula miliontá loď.

Rostoucí lodní provoz a rozměry lodí vyžadovaly rozšíření průplavu. Byly potřebné širší a hlubší plavební komory, které měly umožnit i proplavení větších lodí. Postavili dva nové systémy plavebních komor a rozšířily Culebra Cut, respektive rozšířili a prohloubili i umělá jezera. Rozšíření průplavu bylo dokončeno v roce 2016.

Před rozšířením přes průplav mohli proplouvat lodě typu Panamax. Toto pojmenování poukazuje na to, že rozměry lodí Panamax byly navrženy tak, aby mohli proplout přes Panamský průplav. Odkdy je průplav rozšířen, umí přes něj proplouvat už i lodě typu Neopanamax, které mají podstatně větší rozměry a přepravní kapacitu jako lodě Panamax.

Systémy plavebních komor, které se nacházejí v tomto průplavu, přemosťují výškový rozdíl 26 m. Každý systém sestává z několika plavebních komor, během jednoho projíždění loď je vyzvednuta a spuštěna třikrát.
Plavba přes starší plavební komory je vyřešena pomocí elektrických lokomotiv. Proplavení přes nové plavební komory umožňují remorkéry. Navigace v ostatních částech průplavu je úkolem lodivodů. Proplavení jedné lodě vyžaduje 8-10 hodin.

Bez tohoto průplavu by lodní trasa z Asie po východní břeh amerického kontinentu byla delší o několik tisíců kilometrů, respektive Panamský průplav zkracuje trasu lodí i mezi východním a západním pobřežím Ameriky. Přestože železniční přeprava mezi východním a západním břehem Severní Ameriky využívá kratší trasu a vyžaduje méně času, přeprava lodí je hospodárnější, protože loď dokáže přepravit několikanásobek nákladu převáženého nákladním vlakem.

Více než polovina lodí, které procházejí přes Panamský průplav, převáží náklad mezi Asií a východním břehem Severní Ameriky, ale významný je i námořní provoz mezi západním pobřežím Jižní Ameriky a východním pobřežím Severní Ameriky, respektive mezi Evropou.

Plavební komoru naplní vodou za méně než osm minut. Vybudováním nových plavebních komor se ztráta vody snížila o téměř 10%. 60% spotřebované vody recyklují.

Počet lodí procházejících přes průplav - s výjimkou období II. světové války - se soustavně zvyšoval až do let 1980, ale od té doby stagnuje. Množství přepravovaného nákladu však stále roste, a to díky zvyšující se kapacitě lodí.

Přes Panamský průplav přecházejí zejména kontejnerové lodě. Přes staré plavební komory, které byly postaveny před rozšířením průplavu, se přepravuje hlavně suchý materiál a chemické látky, zatímco v případě nových plavebních komor, otevřených v roce 2016, dominuje přeprava plynu.

Související doplňky

Dopravní sítě

Animace představuje suchozemní, vodní a vzdušné dopravní uzly.

Kontejnerová loď

Komerční námořní cesty kontejnerových lodí, které se rozšířily po druhé světové válce tvoří globální síť.

Oil tanker

Oil tankers appeared in the late 19th century; today they are among the largest ships.

Přistav

V přístavu musí být zajištěna potřebná infrastruktura a služby pro námořní dopravu.

Fungování plavebních komor

Plavební komora slouží pro překonání výškového rozdílu hladin vertikálním pohybem plavidla.

Letiště

Letiště poskytují potřebnou infrastrukturu a služby nezbytné pro letectví.

Moře a zálivy

Tato animace zobrazuje nejdůležitější moře a zátoky Země.

Suezský průplav

Suezský průplav je umělou vodní cestou mezi Rudým a Středozemním mořem.

Eurotunel

Tunel pod Lamanšským průlivem je 51,5 km dlouhý železniční tunel, který spojuje Spojené království s Francií.

Kontinenty a oceány

Kontinent je rozlehlá a souvislá část souše, obklopena oceánem.

Santa María (15. století)

Santa María byla malá karaka. Sloužila jako velící a zásobovací loď pro Kolumbovy expedici.

Topografie Země

V této animaci se dozvíte, které jsou největší pohoří, nížiny, řeky, jezera a pouště naší Země.

Zeměpisné objevy (15-17. století)

Legendární zeměpisné objevy na počátku novověku překreslili mapy, jejich účinky jsou velmi rozmanité.

Added to your cart.