Váš nákupní košík je prázdný

Nákup

Kusy: 0

Spolu: 0,00

0

Neptun

Neptun

Neptun je nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy, a nejmenší z plynných obrů.

Zeměpis

Klíčová slova

Neptune, Prstence Neptunu, Solární Systém, vnější planeta, plynný obr, Proteus, Triton, Nereid, Slunce, planeta, měsíc, astronomie, zeměpis

Související doplňky

Scénky

Slunečná soustava

  • Slunce
  • Merkur
  • Venuše
  • Země
  • Mars
  • Jupiter
  • Saturn
  • Uran
  • Neptun

Neptun je vnější planetou a zároveň nejvzdálenější planetou sluneční soustavy. Je 30krát vzdálenější od Slunce než Země. Obíhá téměř po kruhové dráze. Je nejmenším plynným obrem. Tato planeta je velmi podobná Uranu.
Jeho hustota je větší než hustota ostatních plynných obrů (1,64 g/cm³). Jeho oběžná doba činí 164,79 pozemských let, to znamená, že od svého objevu oběhl kolem Slunce pouze jednou. Jeho povrchová vrstva má jasnou modrou barvu a objevují se na ní bílé oblačné skvrny z metanu.

Neptun

  • osa rotace
  • přímka kolmá k rovině oběžné dráhy
  • rovina oběžné dráhy Neptunu
  • oběžná dráha Neptunu kolem Slunce
  • rovník Neptunu
  • 28,32°
  • prstence Neptunu

Údaje:

průměr: 49 532 km (3,89 Zemí)

hmotnost: 1,02 · 10²⁶ kg (17,1 Zemí)

průměrná hustota: 1,64 g/cm³

povrchová gravitace: 1,125 g

povrchová teplota: –201 °C

počet měsíců: 14

perioda rotace: 16 hodin 5 minut

sklon rotační osy: 28,32°

vzdálenost od Slunce:
4 495 060 000 km = 30,05 AU = 4,17 světelných hodin

excentricita: 0,0113

oběžná doba: 164,79 let

Proteus

Proteus

průměrná vzdálenost od Neptunu:
117 600 km

průměr: 416 km

Triton

Triton

průměrná vzdálenost od Neptunu:
354 760 km

průměr: 2706 km

hmotnost: 2,14 · 10²² kg

Nereida

Nereida

průměrná vzdálenost od Neptunu:
5 513 400 km

průměr: 340 km

Průřez Neptunem

  • atmosféra - Tlustá atmosféra je složena převážně z vodíku, hélia a metanu. Probíhají v ní silné atmosférické bouře.
  • ledový plášť
  • jádro - Jeho vnitřní jádro sestává ze železa a křemičitanů.

Dráha Neptunu

  • Neptun
  • Slunce
  • průměrná vzdálenost od Slunce: 4 495 060 000 km
  • oběžná doba: 164,79 let
  • oběžná dráha Neptunu

Animace

Vyprávění

Planeta Neptun byla objevena v roce 1846 Johannem Gallem na základě výpočtů odchylek v pohybu Uranu, které provedl Urbain Le Verrier. Nezávisle od něj tyto výpočty uskutečnil i John Couch Adams, ale ty se dostaly na veřejnost až později.
Planeta dostala své jméno po jednom z nejstarších římských bohů. V provinciích ho považovali za boha vody a moře. Byl ztotožněn s řeckým Poseidónem.
Kosmická sonda Voyager 2 je dosud jedinou sondou, která navštívila Neptun, a to 25. srpna 1989, když se těsně přiblížila k planetě.

Neptun je vnější planetou a zároveň nejvzdálenější planetou sluneční soustavy. Je 30krát vzdálenější od Slunce než Země. Obíhá téměř po kruhové dráze. Je nejmenším plynným obrem. Tato planeta je velmi podobná Uranu. Jeho hustota je větší než hustota ostatních plynných obrů (1,64 g/cm³).

Jeho oběžná doba činí 164,79 pozemských let, to znamená, že od svého objevu oběhl kolem Slunce pouze jednou.

Jeho povrchová vrstva má jasnou modrou barvu a objevují se na ní bílé oblačné skvrny z metanu. Tuto barvu má díky 2% obsahu metanu v atmosféře, který pohlcuje červené a odráží modré světlo.
Na povrchu oblaků lze vidět tmavé skvrny, atmosférické bouře, které se pohybují pomaleji než okolní atmosféra. Takovou bouří je např. Velká tmavá skvrna o průměru 10 000 km.
Některé formace oblaků existují pouze několik minut. Vynořují se z teplejších vrstev, následně se ochladí a ponoří se. Rychlost větrů je velká a proudí různými směry.

Neptun má tak silné magnetické pole jako Země. Magnetická a rotační osa uzavírá 47 stupňový úhel, respektive magnetická osa neprochází středem planety.

Obklopuje ho soustava prstenců. Tloušťka prstenců sestávajících z částic prachu a hornin je různá. Mezi prstenci obíhají menší měsíce. Průměr šesti jeho měsíců přesahuje 100 km.

Jeho největší měsíc je Triton s průměrem 2706 km, který obíhá po kruhové dráze v retrográdním směru. Jeho oběžná doba trvá 6 dnů. Na jeho povrchu se nacházejí tmavé pásma s gejzíry. Objevili ho v roce 1846 spolu s Neptunem.

Nereida obíhá kolem Neptunu po velké, dost zploštělé eliptické dráze, přičemž oběžná doba trvá téměř jeden rok. Tyto dva měsíce jsou pravděpodobně zachycené asteroidy.

Související doplňky

Život sluneční soustavy

Slunce a planety byly vytvořeny kondenzací oblaku plynu před asi 4,5 miliardami let.

Expedice Mars

Kosmické sondy a Mars vozítka zkoumají strukturu Marsu a případné stopy života.

Jupiter

Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, má dva a půl krát větší hmotnost než všechny ostatní planety dohromady.

Keplerovy zákony pohybu planet

Tři důležité zákony popisující pohyb planet byly formulovány Johannesem Keplerem.

Mars

Na rudé planetě zkoumají stopy po vodě a životě.

Merkur

Merkur je nejvnitřnější a nejmenší planetou sluneční soustavy.

Mise Cassini-Huygens (1997-2017)

Planetární sonda Cassini zkoumala Saturn a jeho měsíce téměř 20 let.

Mise Dawn

Zmapováním Vesty a Ceresu můžeme získat informace o raném období sluneční soustavy a o formování terestrických planet.

Mise New Horizons

Kosmickou sondu New Horizons vypustili v roce 2006. Jejím úkolem bylo zkoumat Pluto a Kuiperův pás.

Mléčna dráha

Průměr naší galaxie je přibližně 100 tisíc světelných let, obsahuje více než 100 miliard hvězd, z kterých jednou je Slunce.

Planety, velikosti

Kolem Sluneční dráhy obíhají terestiálne planety, a joviální planety (plynní obři).

Saturn

Saturn je druhá největší planeta sluneční soustavy, je snadno rozpoznatelná svým prstencem.

Slunce

Průměr Slunce je asi 109 násobek průměru Země. Většina z jeho hmotnosti se skládá z vodíku.

Sluneční soustava, planety

Kolem Slunce obíhá na oběžné dráze 8 planet.

Soustava Pluto–Charon

Charon je měsíc trpasličí planety Pluto.

Uran

Uran je 7 planeta od Slunce typu Jupiter, čili patří mezi plynné obři.

Venuše

Venuše je druhá planeta od Slunce, po Měsíci je to nejjasnější objekt na noční obloze.

Země

Země je skalnatá planeta s pevnou kůrou a kyslíkem v atmosféře.

Added to your cart.