Váš nákupní košík je prázdný

Nákup

Kusy: 0

Spolu: 0,00

0

Koloběh uhlíku

Koloběh uhlíku

Během fotosyntézy je uhlík vázán v organické hmotě, zatímco během dýchání se uvolní do atmosféry.

Zeměpis

Klíčová slova

uhlí, Kroky, oxid uhličitý, uhlíková vazba, emisí oxidu, Fotosyntéza, výroba energie, rozklad, Dýchání, zvětrávání, Spalování, uhlíková sloučenina, sedimenty uhlík bohaté, uhlovodík, zvíře, rostlina, půda, metan, uhličitany, hydrogenuhličitany, sopka, Organismus, biologie, zeměpis

Související doplňky

Scénky

Koloběh

  • emise
  • vázání
  • skladování

Definice pojmů:

Uhlík: Chemický prvek, jeho chemickou značkou je C, je to 6. prvek periodické soustavy. Tento prvek je známý a používá se již od pradávna. V přírodě se vyskytuje v elementární a rovněž chemicky vázané formě.
Nejvíce uhlíku se nachází ve vázané formě, v karbonátových horninách (např. vápenec, magnezit, dolomit). Ve vodách se nachází v podobě rozpuštěného karbonátu a hydrokarbonátu. Přírodní uhlík má většinou organický původ.
Uhlí není elementárním uhlíkem, ale rozmanitou směsí uhlíkových sloučenin. Ropu a zemní plyn tvoří rozdílné uhlovodíkové sloučeniny. Diamant je uhlík uspořádáný do krystalické struktury, který se nachází ve vulkanických horninách. V atmosféře se ve velkém množství nachází oxid uhličitý. Uhlík je také složkou organických látek živých organismů.

Fotosyntéza: Životní proces probíhající v rostlinách, řasách a některých bakteriích, v jehož rámci se anorganické látky mění pomocí světelné energie pocházející ze Slunce na organické látky.

Autotrofní organismy: živé organismy, které budují své organické látky z anorganických látek (oxid uhličitý, voda, ionty). Například fotosyntetizující rostliny, které využívají atmosférický oxid uhličitý.

Heterotrofní organismy: živé organismy, které přijímají hotové organické látky a přeměňují je na vlastní organické látky. Jsou to například zvířata a houby.

Skleníkový efekt: Schopnost atmosféry zadržovat teplo. Sluneční záření dopadající na zemský povrch se vyzařuje zpět do atmosféry, ale jedna část odražené energie se nedostane ven z atmosféry kvůli vnější ohraničující „zdi“ , skleníkovým plynem obsaženým v atmosféře. Tato energie je odražená zpět na zemský povrch.
Bez přítomnosti tohoto jevu by byla průměrná teplota na Zemi nižší o přibližně 40 °C. Emise oxidu uhličitého se kvůli lidské činnosti zvyšuje, což zintenzivňuje skleníkový efekt a způsobuje globální oteplování.

Animace

  • fotosyntéza - Životní proces probíhající v rostlinách, řasách a některých bakteriích, v jehož rámci se anorganické látky mění pomocí světelné energie pocházející ze Slunce na organické látky.
  • pěstované rostliny
  • přirozená vegetace
  • vodní vegetace
  • sluneční záření
  • karbonátové horniny (vápenec, dolomit)
  • půda (úlomky hornin, rozkládající se organické látky)
  • usazeniny s obsahem uhlíku
  • voda (rozpuštěné karbonáty a hydrokarbonáty)
  • ovzduší (oxid uhličitý, metan)
  • uhlí
  • uhlovodík
  • živé organismy
  • dýchání
  • zvětrávání
  • spalování
  • výbuch sopky
  • průmyslová emise
  • dopravní emise
  • zemědělská emise
  • spalování
  • fotosyntéza
  • emise CO₂
  • příjem výživy
  • rozklad
  • několik dní - desetitisíce let
  • sopečná činnost
  • kyselý déšť
  • prosakování
  • tvorba uhlíku a uhlovodíků
  • rozložení korálů a planktonů
  • rozklad
  • uhličitanové horniny
  • magmatismus
  • emise CO₂
  • desková tektonika
  • několik milionů let
  • dopravní emise
  • průmyslová emise
  • spalování uhlí a uhlovodíků
  • půdní eroze
  • fotosyntéza
  • zemědělská emise
  • vypalování lesů
  • emise
  • vázání
  • skladování

Rychlý koloběh uhlíku

  • spalování
  • fotosyntéza
  • emise CO₂
  • příjem výživy
  • rozklad
  • několik dní - desetitisíce let

Pomalý koloběh uhlíku

  • sopečná činnost
  • kyselý déšť
  • prosakování
  • tvorba uhlíku a uhlovodíků
  • rozložení korálů a planktonů
  • rozklad
  • uhličitanové horniny
  • magmatismus
  • emise CO₂
  • desková tektonika
  • několik milionů let

Lidský zásah

  • dopravní emise
  • průmyslová emise
  • spalování uhlí a uhlovodíků
  • půdní eroze
  • fotosyntéza
  • zemědělská emise
  • vypalování lesů

Vyprávění

Množství chemických prvků na Zemi je relativně stálé, ale jejich rozdělení a migrace se mění z krátkodobého i dlouhodobého hlediska vlivem přírodních procesů a lidské činnosti. Látky jsou tedy v přírodě v neustálém koloběhu, během kterého procházejí různými změnami a nabývají různé formy.

Uhlík je jedním z nejčastěji se vyskytujících prvků na Zemi: jednou z nejdůležitějších složek atmosféry, hornin a živých organismů. Koloběh uhlíku je složitý proces, protože je přítomen ve všech živých organismech.

Zároveň se ve značném množství nachází i v neživém prostředí, například v karbonátových horninách, fosilních palivech, atmosféře, odumřelých organických látkách, respektive v hydrosféře.

Zdrojem uhlíku pro živé organismy je obsah oxidu uhličitého ve vzduchu. Autotrofní organismy, tj. živé organismy, které jsou schopny využít atmosférický oxid uhličitý pomocí energie slunečního záření vážou oxid uhličitý a přeměňují ho na organické látky. Tento proces se nazývá fotosyntézou.

Látky uhlíkového cyklu se mohou dostat na kratší nebo delší dobu mimo koloběhu. Odumřelé rostlinné a živočišné látky se rozloží pomocí organismů, které zajišťují jejich rozklad. Větší část jejich obsahu uhlíku se ve formě oxidu uhličitého dostane do vzduchu, zatímco menší část se promění na karbonátové sloučeniny, které se rozpustí v mořské vodě.

V půdě se činností rozkládacích organismů z organických látek vytvářejí a hromadí humusové sloučeniny. Pokud je proces rozkladu zamezen během doby, která má trvání geologického období, z organických zbytků může vzniknout uhlí a uhlovodíky.

Živé organismy přeměňují část uhlíkových sloučenin na oxid uhličitý, který se vylučuje do vzduchu. Toto je proces dýchání. Uhlík, který se tímto způsobem dostává zpět do vzduchu, je zdrojem uhlíku pro rostliny.

V koloběhu uhlíku hrají svou roli i jiné faktory, například sopečná činnost, hoření, rozklad uhynulých živých organismů, zvětrávání hornin.

Na koloběh uhlíku ovlivňuje i lidská činnost. Značné množství oxidu uhličitého produkuje i spalování dřeva, uhlí, ropy, doprava a průmyslové činnosti.
Všechny tyto činnosti ovlivňují rovnováhu přirozeného koloběhu. Zvyšující se úroveň oxidu uhličitého zintenzivňuje skleníkový efekt a vede ke globálnímu oteplování.

Související doplňky

Koloběh dusíku

Atmosférický dusík je vázán bakteriemi a živé organismy jsou schopny ho přijmout ve formě různých sloučenin.

Koloběh kyslíku

Kyslík je nezbytným životním prvkem pro většinu organismů. Na Zemi je v neustálém koloběhu.

Koloběh vody (střední)

Koloběh vody zahrnuje procesy jako jsou vypařování přes tvorbu oblaků kondenzaci vody v nich v podoby dešťových kapek nebo sněhových vloček a následný pád...

Kolobeh fosforu

Fosfor je důležitým prvkem živých organismů, který je na Zemi v neustálém cyklu.

Znečištění ovzduší

Tato animace nám představí hlavní zdroje znečištění ovzduší v průmyslu, zemědělství a ve městech.

Dům bez emisí oxidu uhličitého

Design a konstrukce moderních domů hrají důležitou roli v ochraně životního prostředí.

Fotosyntéza

Rostliny vyrábějí z anorganických látek (oxid uhličitý a voda) organický cukr.

Hlubinný důl

Na rozdíl od povrchových dolů, v hlubinných dolech vrstvy pokrývající uhlí nejsou odstraněny, uhlí se těží z důlních šachet.

Kyselina uhličitá, H₂CO₃)

Je bezbarvá kapalina bez zápachu, vzniká rozpouštěním oxidu uhličitého ve vodě.

Odlesňování

Odlesňování má mnoho negativních dopadů na životní prostředí.

Oxid uhelnatý (CO) (střední stupeň)

Bezbarvý jedovatý plyn bez zápachu, vysoce toxický pro lidi a zvířata.

Oxid uhličitý (CO₂) (první stupeň)

Je to bezbarvý plyn bez zápachu. Hustota plynu je větší než hustota vzduchu. Nezbytné pro fotosyntézu rostlin.

Oxid uhličitý (CO₂) (střední stupeň)

Je to bezbarvý plyn bez zápachu. Hustota plynu je větší než hustota vzduchu. Nezbytné pro fotosyntézu rostlin.

Sopečná činnost

Během sopečné činnosti vystupuje ze zemské kůry na povrch magma.

Koloběh vody (základní)

Koloběh vody zahrnuje procesy jako jsou vypařování přes tvorbu oblaků kondenzaci vody v nich v podoby dešťových kapek nebo sněhových vloček a následný pád...

Vznik a fungování stratovulkánu

Stratovulkán se skláda z vrstev sopečného popela a úlomků, stejně jako a láva.

Added to your cart.