Váš nákupní košík je prázdný

Nákup

Kusy: 0

Spolu: 0,00

0

Atomová bomba (1945)

Atomová bomba (1945)

Na vývoji atomové bomby spolupracovali i maďarští vědci.

Dějepis

Klíčová slova

atomová bomba, Oppenheimer, hromadného ničení, Hirošima, Nagasaki, Los Alamos, Projekt Manhattan, Leó Szilárd, Enola Gay, Alamogordo, Paul Tibbets, štěpení, nukleární, zbraň, bombardér, Chlapeček, Tlouštík, uran hydride bomba, Řetězová reakce, světová válka, John von Neumann, Edward Teller, historie

Související doplňky

Otázky

  • Jaký krycí název měl projekt zaměřený na vytvoření atomové bomby?
  • Kde se nacházelo středisko amerického jaderného programu?
  • Kdo vedl Projekt Manhattan?
  • Který vědec s maďarským původem se nepodílel na vývoji atomové bomby?
  • Kdo inicioval\nu Franklina D. Roosevelta\nvytvoření atomové bomby?
  • Kdy byla odpálena první testovací atomová bomba?
  • Které japonské město bylo jako první zasaženo atomovou bombou?
  • Jaký krycí název měla bomba shozena na Hirošimu?
  • Které město bylo dosud zasaženo atomovou bombou jako poslední?
  • Kdy byla na Hirošimu shozena atomová bomba?
  • Je to pravda, že tyto dva jaderné útoky si dohromady vyžádaly životy 320 000 japonských obyvatel?
  • Jak se jmenovalo letadlo, které shodilo na Hirošimu atomovou bombu?
  • Je to pravda, že hromadné použití atomových bomb může způsobit zcela zničení života na Zemi?
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nPo shození atomové bomby Leó Szilárd začal kampaň proti používání atomové energie pro vojenské účely.
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nAlbert Einstein byl od počátku odpůrcem atomových bomb.
  • Kdo byl prezidentem Spojených států\nv době použití atomových zbraní?
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nBěhem studené války atomové bomby nebyly použity, protože měli strach z jejich ničivé síly.
  • Jaký štěpný materiál byl použit\nv atomové bombě shozené na Hirošimu?
  • Jaký štěpný materiál byl použit\nv atomové bombě shozené na Nagasaki?
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nAtomové zbraně díky jejich hrozivé síle mohou sloužit i pro ochranné účely.
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nUranová bomba obsahuje několik kusů štěpného materiálu, z nichž každý jeden přesahuje kritickou hmotnost.
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nPři výbuchu uranové bomby jednotlivé kusy uranu narazí do sebe a jejich společná hmotnost přesáhne kritickou hodnotu.
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nKritická hmotnost je ta hmotnost,\npři přesáhnutí níž v štěpném materiálu nastává nekontrolovaná řetězová reakce.
  • Co nezpůsobuje výbuch atomové bomby?
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nÚčinky atomové bomby ovlivňují nanejvýš na dvě generace.
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nRadioaktivní záření způsobuje genetické poškození, které zapříčiňuje i o několik generací později různé vrozené anomálie.
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nAtomová bomba shozena na Hirošimu okamžitě zabila téměř 90% lidí v okruhu 1 kilometru.
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nModerní atomové zbraně mohou být desettisíckrát silnější než bomba shozena na Hirošimu.
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nAtomová bomba shozena na Hirošimu byla silnější,\nnež bomba shozena na Nagasaki.

Scénky

Enola Gay

  • Bombardér B-29
  • Little Boy (uranová bomba)
  • Fat Man (plutoniová bomba)

Hrozné ukončení jedné strašlivé války

První atomovou bombu vyvinul tým amerických výzkumných pracovníků v Los Alamos (Nové Mexiko).
Krycí název pro vytvoření atomové bomby byl „Projekt Manhattan“. Tento projekt byl zahájen v roce 1939, inicioval ho Leó Szilárd, který pocházel z Maďarska. (Pobídkou k tomu byl strach z atomového programu nacistů.)
Tým sestávající z amerických, anglických a italských vědců (ve kterém pracoval i John von Neumann a Edward Teller) vedl Robert Oppenheimer.
První atomovou bombu (plutoniovou bombu) odpálili 16. července 1945 na testovacím místě nedaleko Alamogordo.

Evropské vojenské události II. světové války se začátkem května 1945 ukončili. Na Dálném východě však Japonsko nebylo ochotné kapitulovat.
USA se proto rozhodli použít novou zbraň hromadného ničení. 6. srpna shodili atomovou bombu na Hirošimu (Little Boy, uranová bomba) a 9. srpna na Nagasaki (Fat Man, plutoniová bomba).
První bombu shozenou na Japonsko přepravoval těžký bombardér B-29 Superfortress pod názvem Enola Gay patřící americkému vojenskému letectvu 393d Bombardment Squadron, Heavy. Letadlo řídil Paul Tibbets.

Bombardér B-29

  • kulometná věž
  • kabina pilota
  • zadní kabina
  • přetlaková kabina
  • bombardovací otvor
  • hvězdicový motor
  • podvozek

Atomové bomby

  • Little Boy (uranová bomba)
  • Fat Man (plutoniová bomba)

Atomová bomba patří k jaderným zbraním. Existují dva základní typy jaderných zbraní: jeden typ získává energii z jaderného štěpení (atomová bomba) a druhý typ z jaderné fúze (vodíková bomba).
V atomových bombách (štěpných bombách) se těžká atomová jádra (např. plutonia, uranu) štěpí na lehčí prvky, a to vlivem ozáření neutrony, což spouští řetězovou reakci.
Atomová bomba má obrovskou ničivou sílu kvůli uvolnění vazebné energie atomového jádra. To se projevuje hlavně v podobě tlaku vzduchu, elektromagnetického impulzu (např. tepelné záření, světlo) a radioaktivního záření.

Little Boy

  • stabilizační křídla
  • uran
  • radarová anténa
  • detonator
  • hlaveň

„Little Boy“

Atomová bomba patří k jaderným zbraním. Existují dva základní typy jaderných zbraní: jeden typ získává energii z jaderného štěpení (atomová bomba) a druhý typ z jaderné fúze (vodíková bomba).
V atomových bombách (štěpných bombách) se těžká atomová jádra (např. plutonia, uranu) štěpí na lehčí prvky, a to vlivem ozáření neutrony, což spouští řetězovou reakci.
Atomová bomba má obrovskou ničivou sílu kvůli uvolnění vazebné energie atomového jádra. To se projevuje hlavně v podobě tlaku vzduchu, elektromagnetického impulzu (např. tepelné záření, světlo) a radioaktivního záření.

Little Boy“ byl krycí název pro atomovou bombu Mk-I, první jadernou zbraní ve světových dějinách, která byla použita ve válce.
Bomba byla cca. 3 m dlouhá a 71 cm široká. Tato konstrukce s hmotností dosahující téměř 4 tuny obsahovala 64 kg uranu-235 (z toho se přeměnilo na energii pouze 0,6 gramů).
„Chlapeček“ shozen na Hirošimu 6. srpna 1945 vybuchl se silou 13-18 kilotun, zničil celé město a připravil o život 140 tisíc lidí.

Fat Man

  • stabilizační křídla
  • radarová anténa
  • detonační vrstva
  • čočka vyvolávající detonaci
  • plutoniové jádro

„Fat Man“

Existují dva základní typy jaderných zbraní: jeden typ získává energii z jaderného štěpení (atomová bomba) a druhý typ z jaderné fúze (vodíková bomba).
V atomových bombách (štěpných bombách) se těžká atomová jádra (např. plutonia, uranu) štěpí na lehčí prvky, a to vlivem ozáření neutrony, což spouští řetězovou reakci.
Atomová bomba má obrovskou ničivou sílu kvůli uvolnění vazebné energie atomového jádra. To se projevuje hlavně v podobě tlaku vzduchu, elektromagnetického impulzu (např. tepelné záření, světlo) a radioaktivního záření.

Štěpná atomová bomba shozena na Nagasaki 9. srpna 1945 dostala svůj krycí název pravděpodobně podle svého tvaru (a podobnosti s Winstonem Churchillem). Bomba byla 325 cm dlouhá a 152 cm široká. Tato jaderná zbraň o hmotnosti 4600 kg obsahovala plutonium-239.
Bockscar
(řízený pilotem Charlesem Sweeneym), který shodil bombu, patřil k témuž typu a útvaru, jak letadlo bombardující Hirošimu.
V japonském městě při detonaci se silou 21 kilotun přišlo o život 39 tisíc lidí a 25 tisíc osob bylo zraněno.

Animace

  • stabilizační křídla
  • uran
  • radarová anténa
  • detonator
  • hlaveň
  • stabilizační křídla
  • radarová anténa
  • detonační vrstva
  • čočka vyvolávající detonaci
  • plutoniové jádro
  • uran
  • spontánní štěpení
  • indukované štěpení
  • nekontrolovaná řetězová reakce
  • Hirošima
  • Nagasaki

Fungování

  • uran
  • hlaveň

Řetězová reakce

Vyprávění

Během štěpení jádra, které způsobuje ničivou sílu atomové bomby, atomová jádra se při vylučování neutronů rozštěpí na dvě části, přičemž se uvolňuje energie.
Štěpení jádra se může udát spontánně, jedná se však o vzácný jev, respektive prostřednictvím excitace, kvůli pohlcení neutronu. Leó Szilárd poukázal na to, že pokud jeden atom vlivem jednoho neutronu se rozštěpí a vyloučí při tom několik neutronů, vznikne proces samobuzení, tedy řetězová reakce.
Nejvhodnější je uranový izotop s atomovou hmotností 235 a plutoniový izotop s atomovou hmotností 239, jelikož v případě štěpení každého jádra se uvolní 2-3 neutrony.
Podmínkou řetězové reakce je, aby se štěpný materiál dostal do supertkritického stavu, tj. aby jeho hmotnost nebo hustota překročila minimální hodnotu. Tehdy neutrony, které se uvolní v rámci spontánního štěpení, s velkou pravděpodobností zasáhnou atomová jádra a rozštěpí je. Z nich se pak uvolní další neutrony a spustí se řetězová reakce.

V uranové bombě je štěpný materiál umístěn v několika kusech. Když tyto kusy díky výbušnině narazí do sebe, jejich společná hmotnost přesáhne kritickou hodnotu a nastane detonace.

V plutoniové bombě štěpný materiál stlačí pomocí tradiční detonační nálože, který se díky tomu dostane do superkritického stavu a spustí se řetězová reakce.

Projekt Manhattan byl americký výzkumný program zaměřený na vývoj atomové bomby. Tým sestávající z nejlepších fyziků vedl Robert Oppenheimer.
I nacistické Německo se snažilo vytvořit atomovou bombu, ale naštěstí nebyli úspěšní.
V roce 1945 Oppenheimerův tým dosáhl svého cíle: vytvořil uranovou bombu pod názvem Little boy a plutoniovou bombu pod názvem Fat man.
26. července 1945 doručili japonskému vedení ultimátum, v němž je žádali o okamžitou kapitulaci. Po odmítnutí ultimáta 6. srpna bombardér typu B-29 nazývaný Enola Gay shodil na Hirošimu bombu Little boy, následně 9. srpna bombardér typu B-29 nazývaný Bockscar shodil na Nagasaki bombu Fat man.
Tyto dva útoky způsobily obrovské ničení a vyžádaly si dohromady více než 300 000 civilních obětí. Kvůli mutacím způsobeným radioaktivním zářením i o několik generací později se rodily děti s vážnými vývojovými poruchami.

Dva atomové bomby položili Japonsko na kolena a 2. září 1945 na palubě válečné lodi USS Missouri podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci.

Tím se ukončila nejničivější válka v dějinách lidstva.

Související doplňky

Řetězová reakce

Energie uvolněná při štěpení jádra může být použita pro mírové a vojenské účely.

Radioaktivita

Radioaktivní rozpad je proces rozpadu nestabilních atomových jader.

Americký voják (2. světová válka)

Američtí vojáci bojovali téměř na všech důležitých frontách druhé světové války.

B-17 Flying Fortress (USA, 1938)

Létající pevnost, používaná americkým letectvem, byla vyvinuta společností Boeing.

B-24 Liberator

B-24 Liberator byl americký těžký bombardovací letoun vyrobený v největším množství, který byl používán na všech frontách druhé světové války.

Elementární částice

Látka je tvořena kvarky a leptony, zatímco interakci zprostředkovávají bosony.

Fúzní reaktor

Jaderná fúze bude sloužit jako šetrný k životnímu prostředí a prakticky neomezený zdroj energie.

Laboratoř Marie Curie

Marie Curie, která získala Nobelovu cenu za fyziku a chemii, je asi nejznámější ženou v dějinách vědy.

Rutherfordův experiment

Rutherfordův experiment prokázal existenci kladně nabitých atomových jader. Výsledky vedly k vypracování nového modelu atomu.

Vought F4U Corsair (USA, 1944)

Vought F4U Corsair byla stíhačka válečného námořnictva s hvězdicovým motorem, která byla jedním z nejvýznamnějších amerických letadel během druhé světové války.

B-2 Spirit (USA, 1989)

Americký těžký bombardér, využívající technologii stealth, byl nasazen ve válce v Jugoslávii, v Afghánistánu av Iráku.

Balistická raketa V2

První raketa na kapalné pohonné látky, která se dostala do vesmíru, byla vyvinuta Němci během 2. světové války

Jaderná elektrárna

Jaderné elektrárny přeměňují energii uvolněnou během jaderného štěpení na elektrickou energii.

Lehký tank Toldi M 38

Tento lehký tank byl používán královskou uherskou armádou během 2. světové války.

Letounová střela V-1

V-1 byla bezpilotní letounová střela, kterou vyvinuli v použili během II. světové války Němci.

Obrněná auta (2. světová válka)

V bitvách 2. světové války hrály důležitou roli i tanky.

USS Missouri (USA, 1944)

Americká bitevní loď třídy Iowa začala sloužit v 2. světové válce, ale sloužila i v druhé válce v Perském zálivu.

Vývoj nebeské mechaniky

Animace představuje dílo astronomů a fyziků, kteří změnili náš pohled na vesmír.

Messerschmitt Bf 109 G (Německo, 1941)

Legendární stíhačka, která byla používána německým letectvem během druhé světové války.

Sovětský voják (2. světová válka)

Sovětská armáda se stala významnou mocností   po 1. světové válce díky své velikosti, později   kvůli svým zbraním.

Supermarine Spitfire (Velká Británie, 1938)

Spitfire bylo legendární britské jednomístné stíhací letoun ve 2. světové válce.

Zbraně (1. světová válka)

První světová válka přinesla mnoho zásadních změn ve vojenské technice, vzhledem k vývoji nových zbraní.

Added to your cart.