Váš nákupní košík je prázdný
Expedice Mars
Kosmické sondy a Mars vozítka zkoumají strukturu Marsu a případné stopy života.
Zeměpis
1. – 12. ročník
Klíčová slova
mozaLink
/Weblink
Scénky
Mariner 9
- solární panely
- palivové nádrže
- manévrovací motor
- anténa
- infračervený senzor radiace
- kamera
- ultrafialový spektrometer
- infračervený spektrometer
Kromě Měsíce nejvíce kosmických sond bylo vysláno k Marsu. Od 60. let o tuto planetu soupeřila sovětská a americká kosmická agentura. Cílem výzkumů bylo zjistit, zda existuje na Marsu život.
První sondou byl sovětský Mars 1, na kterém se však vyskytla porucha. První fotografie (21 černobílých obrázků) pořídila sonda Mariner 4.
Sonda Mariner 9 byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu, a stala se tak prvním satelitem Marsu. Objevila mnoho nápadných povrchových útvarů, např. 25 km vysokou sopku Olympus Mons, která je největší sopkou v naší sluneční soustavě.
Přistávací moduly Viking
- seismometr
- antény
- palivová nádrž
- plynový chromatograf - hmotnostní spektrometr
- meterologická stanice
- panoramatické kamery (2)
- rameno pro odběr vzorek půdy
- motor
Na počátku 70. let přistávací moduly sovětského Marsu 2 a Marsu 3 selhaly při přistávání. Mars 5 byl naveden na oběžnou dráhu kolem planety a podařilo se mu uskutečnit stanovená měření. Sondy Mars 6 a Mars 7 však nebyly úspěšné.
NASA zaznamenala úspěch v tom, co se Sovětům nepodařilo: v roce 1976 sondy Viking přistáli na Marsu a celé roky zkoumali jeho atmosféru a povrch. Hledali i stopy po životě, ale výsledky nebyly jednoznačné. Přístroje sond zkoumali i prostředí Marsu, teplotu, směr a rychlost větru, tlak vzduchu. Mezi počasím na jižní a severní polokouli zaznamenali výrazné rozdíly.
Robotické vozítka
- vrtačka na skály
- rentgenový spektrometr
- Mössbauerův spektrometr
- navigační kamery
- panoramatické kamery
- UHF anténa
- všesměrová anténa
- solární panely
- směrová anténa
V roce 1997 na Marsu přistála kosmická sonda Mars Pathfinder, která přepravovala první planetární vozidlo. Vozidlo bylo navrženo tak, aby bylo schopno projít několik stovek metrů. V provozu bylo tři měsíce.
V roce 2004 k Marsu vyslali sondy, které byly dvojčaty. Planetární vozidla Spirit a Opportunity hledali důkazy, které měly potvrdit, že na Marsu v minulosti existovala voda. Jejich životnost byla původně stanovena na 90 dní. Spirit během 7 let prošel 7 kilometrů, odeslal 124 tisíc obrázků, prozkoumal 93 horninových vzorků a nakonec uvízl v písečné duně. Opportunity je dodnes aktivní.
Mars
Konstrukce Curiosity
- ChemCam - Chemická kamera, která umí pomocí infračerveného laseru zasáhnout horninu určenou na průzkum. Vlivem laserového impulsu se odpaří malé množství látky, jejíž složení kamera umí prozkoumat prostřednictvím spektroskopie.
- robotické rameno - Nacházejí se na něm nástroje (kamera s vysokým rozlišením, spektrální kamera, vrtačka) na zkoumání hornin. Vzorky hornin lze umístit dovnitř vozidla, kde se nacházejí další přístroje, pomocí nichž lze provést další analýzy.
- anténa - Slouží ke komunikaci (řízení, přenos dat) s planetárním vozidlem.
- stěžeň - Na něm jsou připevněny kamery a meteorologické přístroje.
- hlavní kamery
- meterologická stanice
Hlavním úkolem Curiosity bylo objevit na Marsu stopy po vodě a životě, prozkoumat obyvatelnost planety kvůli budoucím letem na Mars.
NASA vyslala planetární vozidlo Curiosity 11. listopadu 2011. 6. srpna 2012 planetární vozidlo úspěšně přistálo na Marsu, v kráteru Gale o průměru 150 km.
Přistávání bylo plně automatizované, mimořádně komplikované a riskantní, proto se zmiňuje i jako „sedm minut strachu“. Když se přistávací modul dostal do atmosféry Marsu, začal snižovat svou rychlost. Pak se ve výšce 10 km otevřel supersonický padák a ve výši 7 km se odpojil tepelný štít. Po patřičném zpomalení se odpojil i ochranný kryt. Nebeský jeřáb dále klesal pomocí vlastních motorů a z výšky 20 metrů na povrch Marsu spustil planetární vozidlo Curiosity.
Curiosity analyzuje horniny pomocí přístrojů špičkové technologie. Jedním z přístrojů je i ChemCam, tj. chemická kamera, která umí pomocí infračerveného laseru zasáhnout horninu určenou na průzkum. Vlivem laserového impulsu se odpaří malé množství látky, jejíž složení kamera umí prozkoumat prostřednictvím spektroskopie.
V září 2012 vozidlo Curiosity našlo koryto starověké řeky, což dokazuje, že se na Marsu v minulosti vyskytovala kapalná voda, která je nezbytnou podmínkou pro vznik života.
Části přistávacího modulu
- přistávací modul - Nacházel se v něm nebeský jeřáb a planetární vozidlo Curiosity.
- létající jeřáb Sky Crane - Byl umístěn spolu s planetárním vozidlem v přistávacím modulu. Jeho úkolem bylo spustit planetární vozidlo na povrch Marsu.
- Vozítko Curiosity - Pohyblivá laboratoř vybavená přístroji špičkové technologie.
Přistání Curiosity
Vyprávění
Probádání Marsu má velký význam z několika hledisek. Na jeho povrchu se mohla vyskytovat kapalná voda, která mohla být vhodným prostředím pro vznik života. Tato planeta může být vhodná i pro založení lidských kolonií.
Stopy po vodě a životě na Marsu intenzivně zkoumají od 70. let. Kosmická sonda Spojených států Mariner 4 v roce 1965 proletěla vedle Marsu a pořídila první blízké fotografie rudé planety. V roce 1971 byla vyslána sonda Mariner 9, ta byla první kosmickou lodí, kterou člověk navedl na oběžnou dráhu kolem jiné planety. Od listopadu 1971 do října 1972 pořídila více než 7000 fotografií, na kterých byl zobrazen povrch Marsu, jeho atmosférické jevy a jeho dva měsíce. Objevila mnoho povrchových útvarů, např. vyschlá koryta řek, kaňony a 25 km vysokou sopku Olympus Mons, která je největší známou sopkou v naší sluneční soustavě.
Během studené války se mezi Sovětským svazem a Spojenými státy vyostřil vesmírný závod. Kosmická agentura Spojených států NASA v roce 1976 úspěšně dopravila na povrch rudé planety přistávací moduly kosmických sond Viking 1 a Viking 2, zatímco podobné pokusy Sovětského svazu selhaly. Přistávací moduly celé roky zkoumali atmosféru, počasí a povrch. Hledali i stopy po životě, ale výsledky nejsou jednoznačné, i v současnosti je analyzují.
Další generací nástrojů určených na výzkum Marsu byly planetární vozidla. Kosmická sonda Pathfinder, která přepravovala první planetární vozidlo, přistála na Marsu v roce 1997. Ačkoli vozidlo bylo navrženo na jednoměsíční provoz, fungovalo tři měsíce. V roce 2004 k Marsu vyslali sondy, které byly dvojčaty. Životnost planetárních vozidel Spirit a Opportunity byla původně stanovena na 90 dní. Spirit však během 7 let prošel 7 kilometrů, odeslal 124 tisíc obrázků, prozkoumal 93 horninových vzorků a nakonec uvízl v písečné duně. Opportunity je dodnes aktivní.
Hlavním úkolem Curiosity bylo objevit na Marsu případné stopy po vodě a životě, prozkoumat obyvatelnost planety kvůli budoucím letem na Mars. NASA vyslala planetární vozidlo Curiosity 11. listopadu 2011. 6. srpna 2012 planetární vozidlo úspěšně přistálo na Marsu, v kráteru Gale o průměru 150 km.
Přistávání bylo plně automatizované, mimořádně komplikované a riskantní, proto se zmiňuje i „sedm minut strachu“. Když se přistávací modul dostal do atmosféry Marsu, začal snižovat svou rychlost. Pak se ve výšce 10 km otevřel supersonický padák a ve výši 7 km se odpojil tepelný štít. Po patřičném zpomalení se odpojil i ochranný kryt. Nebeský jeřáb dále klesal pomocí vlastních motorů a z výšky 20 metrů na povrch Marsu spustil planetární vozidlo Curiosity. Curiosity analyzuje horniny pomocí přístrojů špičkové technologie. Jedním z přístrojů je i ChemCam, tj. chemická kamera, která umí pomocí infračerveného laseru zasáhnout horninu určenou na průzkum. Vlivem laserového impulsu se odpaří malé množství látky, jejíž složení kamera umí prozkoumat prostřednictvím spektroskopie. V září 2012 vozidlo Curiosity našlo koryto starověké řeky, což dokazuje, že se na Marsu v minulosti vyskytovala kapalná voda, která je nezbytnou podmínkou pro vznik života.